Jak uvadá řeřicha ?

Přesně tak, jak studuje. - Falešně. Chápu, každý jsme jen člověk a asi by se mělo říci: Chudák starý pán,

Tak dlouho sloužil Moravanům, a takový nevděk!! Jde od válu celý smutný, dost vyčerpaný, s podlomeným zdravím a hlavně – jeho dosavadní mecenáš ho nepodrží. Bodejť, když je třeba rozhodit mladší a neokoukané řeřichové úponky v jiných partajích…

Co proti němu mají? Vždyť občas uvařil na fejsu nějakou tu palačinku, odtajnil jiný recepis, zaasistoval i při svatbách na lanovce (která dnes těší snad už jen ex-prímatvora  a ex-ústečáka Kubatu. Ten pán,  jenž řvával na férovku na rozhodčí, ale sám pískal taky pěkně falešně a navíc tančil, podobně jako pan Opisovač, tak jak mu jiní pískali…). A jinak nic. Nic špatného. Jen po několik nekonečně dlouhých volebních období přičinlivě odkláněl a ukláněl se. Sedí také v neuvěřitelné spoustě dozorčích rad, a tam, kde nesedí, tam alespoň telefonuje a vyřizuje vzkazy (jako se to dělá u Bémů). Jako eko-náměstek pochopitelně nemohl chybě+t ani u zrodu obou největších kuriozit (za unijní prachy, které ale město od Unie možná nikdy nedostane) tj. u lanovky a u parčíku.

Zajímá-li vás, kteří další soudruzi rokovali u kulatého stolu novodobých Artušů, jsou jimi:

Knihy tváří

Tento  „hrdina jednoho  safra draze vleklého okamžiku“ nám teď odchází, zachycen na snímku Petra Sochůrka v roztomilé póze, kdy si během balení svých politických  svršků naposledy zkouší, jak probíhají losovačky. A jak taková řeřicha uvadá?

Stejně falešně a v bláhovém nevědomí, jak řídila město a opisovala. (Kdoví jestli jen své bakalářky)!  „Domů mi doručovali hanlivé tištěné pohlednice, což svědčí o cíleném útoku organizované skupiny.“ – sdělil prý redaktoru Vorlíčkovi. Pravda, pan Vorlíček, je schopen napsat naprosto cokoli, jen aby se jeho úd četl (ÚD), ale věřme, že si snad pan Řeřicha svůj rozhovor před otištěním alespoň přečetl. Tedy, že to snad budou skutečně jeho slova a jeho formulace.

„Organizovaná skupina“?  To může napsat snad jedině opravdu zatraceně unavený muž. Navíc paranoik. A lhář.

Ony „hanlivé pohlednice“, kde nějaký kmotr řídí loutku Porkyho, jsem viděl také. Donedávna byly vylepeny na sloupech a rozvodných skříních po městě. Asi se prostě ujaly a líbily. Jen v Paláci Zdar v informačním středisku města je neseženete…  Škoda!

A hlavně, hanlivé nebyly!! Byly jen komické, jako sám náměstek.

A pokud mu někdo na jejich rubovou (bílou, naprosto nehanlivou) stranu něco napsal, pak asi  jenom z čirého zoufalství a proto, že starý pán absolutně nekomunikoval. A na všechny nehanlivé předchozí dotazy o tom, co dobrého pro nás chystá, jak podvádí občana a komu posluhuje, povýšeně mlčel jako hrob téměř hromadný. Veškerá případná „hana“ tedy padá na jeho hlavu zcela právem.

Vždyť, kdo mlčí a chrání lidi před pravdou (byť jenom před pravdou o dluzích a kvazi-nákladech na nesmysly), ten si pohanění zaslouží. A daleko větší pohanění než pouhý ironický úsměv. Úsměv organizované skupiny...

Takže, milí  spoluobčané – jste organizovanou skupinou!! (Dokud vás mohl beztrestně dojit, byli jste pro něj „nevolníky“, kterým se neodpovídá. Sotva ho posílají do Skorotic, ajta –  hned je z vás „organizovaná skupina“. A pozítří  už budete dost možná teroristama. A zasáhou proti vám Mulder a Scullyová  (= exekutor a TOPka)

Ale střípek naděje tu přeci jenom zbývá. Zkuste si představit, kolik  bývalých i přežívajících koaličníků přemýšlí  podobně paranoicky!! To je obrovská naděje, protože těm konšelům, které jiné ryby z proti-rybníka neprásknou a  nepozavírají, těm možná brzičko hrábne… Pak půjde jen o to, nepustit tam ze střídačky nějaké ty „bez dvou za dvacetníky“ …

Hráblo patrně i panu Řeřichovi,  který jednou půlkou úst (do kterých si přestal vidět)  vypráví  jakási „Akta X“  o organizované skupině hanilů, ale vzápětí panu Vorlíčkovi svěří:  „Absolutní nekomunikace s veřejností zapříčinila ve svém  důsledku i vyšší pracovní vytížení i zhoršení mého zdravotního stavu.“

Nejde jen o to, že sám pošetile s dětskou prostoduchostí ( a tohle děcko nám tu náměstkovalo!!) naplno přiznává, že celá léta  nekomunikoval, ale navíc mluví naprosto nekoherentně. Prostě jako nepřemýšlející člověk. Vždyť pokud někdo nekomunikuje (= nedělá, co by měl, nedělá nic), jak může mít „vyšší pracovní zatížení“ a následovně se z toho složit? Vy jste snad s oteplením začátkem března neonemocněli?

Stejně pošetilé je i jeho „slovo do pranice“ svěřené panu Vorlíčkovi závěrem: „Myslím, že mou práci by měli hodnotit jiní…“ Šmankote jak??? Když ji od začátku až do odvolání úzkostlivě tají!!  Nikdo neví jak vystudoval, nikdo neví, jak hospodařil, nikdo neví, co se na něj ještě vysype…

Ale pozor. Taková řeřicha se umí klonovat, uvádí Řeřicha. A ani on, unavený a nepochopený to nevzdává, protože, jak sdělil Deníku : „Těším se na práci v zastupitelstvu, znalosti a zkušenosti, jež jsem získal, nabídnu veřejnosti a budu pro ni pracovat…“ Jen co zloba, závist, zášť, hněv a  svár trochu pominou…“ Takže pozor lidi: Na stráž!

Anebo je to všechno úplně jinak.  I to je možné. Pak ale víte, co asi čtete, když si nagooglíte anebo dokonce koupíte ÚD ...