Kočičky ÚSTRk
Vždyť od chvíle, kdy pan Mohorita může beztrestně podnikat za nestydatě rozkradený majetek SSM, od chvíle kdy (kdysi savonarolovsky fanatický) Petr Cibulka svými „seznamy“ a bouřením kolem nich víceméně sám jejich kredibilitu diskreditoval, takže dnes už jen sidericky pokývává kyvadélkem paranoi, ve chvíli, kdy nám nevadí, že na trůně sedí po Narcisovi podvodník, a od chvíle, kdy jsme se smířili, že Estébák je všude, ale my máme konečně Milku u nás v konzumu a možnost zadlužit se u Homecreditu, od této chvíle je jakýkoli hluk okolo jednoho „průměrného archivu“ opravdu bzučením ováda mezi prsty nohy umazané až po lýtka hnojem.
Nedělejte si iluze, že se na ÚSTR lze ještě něco zajímavého dočíst. A že by snad mohlo kráčet o novou reality show na téma, kteráže to partaj má na pažbě víc totalitních fleků!! Sejde na tom ještě?
Barák Česka je už desítky let kupónově rozkradený (ODS), morálku pohřbila první koaliční smlouva (ČSSD), Standa Gross i Míra Topol jsou už dávno za vodou, a co nám provádějí lidičkové z TOP, to je víc než nelidské. Na politické barvě estébáka či ex-komunisty už dávno nezáleží. A proč? Protože, kdyby nám a jim snad záleželo taky na morálce, nikdy bychom (nejen oni ale ani my sami) nepřipustili sviňárnu daleko většího kalibru – totiž koalení. Estébák to dělal pro prachy, kariéru, možná z donucení. Byl hnusnej, ale věděli jsme o něm a bránili jsme se. „Koala“ to dělá pro prachy, kariéru a některj možná z donucení. Ale plive nám hnůj přímo do ksichtu a my se nebráníme!!
Navztekáme se sice, zazuříme, ale smíříme se. A jediné, co dokážem, je maximálně tak jednou za pár let naházet svůj vztek na ex-komunisty vysedávající v koalicích ven na zápraží buď bojkotem u uren anebo pošetilým vzdoro-hláskem pro rudochy. (Občas si vážně bez jakéhokoli podceňování říkám, jestli by občan neměl absolvovat zkoušky nejen na řidičák, ale taky na „voličák“.)
Vždyť ten Ústav nikdo nepotřebuje. Tak proč ty vášně? Poctivou pravdu stihli včas spálit velící důstojníci ve stržích za Prahou už pár hodin po převratu, Grebeníček znovu vzývá Gottwalda a Bubeníček dává interwiev pod Leninem. Sadističtí bachaři dřepí v zastupitelstvech a školství řídí vedle googlu komanči. Zatímco všechny průměrné kurvy jen kradou. Podle zákona!
Ten ústav už pracuje pár let, ale naše vlastní děti vůbec netuší, co to byla doložka, Jáchymov, kádrové posudky. Ten ústav nevydal jediný pozoruhodný sborník, který by přinesl nějaké nové světlo na to, v čem jsme žili. Jediné, co je na něm možná zajímavé, je srovnání nákladů na jeho provoz s ostatními okresními a oblastními archivy v této republice, jeho a jejich technického vybavení a informace, jestli náhodou tento nepotřebný domek není za naše daně rozmazlován jaksi nadstandardně. A teprve potom jednat. Buď chtít vysledky anebo změnu statutu na „sklad starého papíru“.
Máte-li pocit, že je to neveselé čtení – opak je pravdou. Rychlo-šípácká bitka, která se pod Haha Bimbi Petruškou Šustrovou na jedné straně a žvanivým slimejšem Markem Bendou na protistraně odvíjí, je světýlkem naděje.
Ještě to totiž zdaleka není tak špatné v kotlíku Divokých sviní a Šumavou. Morálka sice již dávno v řiťohlávkách, ale ještě, přátelé – a to je právě ta naděje!! - pořád je z čeho krást. A modří to vědí. A jsou přeci jen šokovaní výsledkem voleb. Ptačí partaj chcípá. Tak jako Lva zkosila jeho arogantní pitomost, kosí Modré ptačí chřipka asistovaných krádeží a morálního póvlu. Vždyť stačí sledovat všechny současné následníky trůnu – ať už se jejich cesty budou v budoucnu ubírat nahnědlou cestičkou demagogů z bývalého Hradu, anebo setrvají ve starých montérkách – to je fakt dost hustý lidský a morální výkvět. Splachovací Boris Štastný, vygumovaný Marek, schopný pouze číst, co mu kdo sepíše, a k tomu stále profilovanější ministr Kuba. Modří tuší, že to projedou, a tak najednou sázejí na podobnou kartu, s jakou Ovar vyhrál svůj boj o hrad. Na hodně nízké pudy ulice. Jestliže „pán s popelníčkem“ bodoval díky našemu iracionálnímu strachu před Němcem (vlastně díky naší hanbě, že tohle nemáme ještě kóšer), zkouší zanikající protistrana naposled zabodovat vydíráním a útokem na náš dnes už iracionální strach z komunistů, který jsme ovšem naprosto iracionálně dobrých dvacet let nenechali pracovat. Bylo nám to čím dál víc jedno. Takže taky vlastně jen výčitky svědomí, že tu cosi v nás samotných není všechno kóšer.
Boje o USTR-barák jsou jen ceněním zubů, jak by mohly a měly vypadat koalice po nejbližších prohraných volbách. Kdo vypadne z kola ven, bude odstaven od penězovodů a teprve pak tu hrozí, že se otevřou archivy. Archivy nové totality. Zazní najednou informace, kdo si nakradl a za co a s tichým souhlasem koho. Jestli se vy pomerančoví dáte po volbách do „koalice“ s komunistama, budeme nahraní. Budeme bez přístupu a budeme nervózní. Zůstaňte, prosím, s náma. My budeme chvilku hodní a pojede to všecko dál. Jinak, kdoví, jakmile už nebudeme v jedný manželský posteli, může se někdo někde uřeknout, a pak už to pojede všecko a s kopce… Toho se obě strany bojí. Ne o výsledky práce či persoální řízení beztak zcela bezzubého ústavu.
A ještě jedna naděje – i když daleko mlhavější – tu mezi námi je. Nad každým strachem se dá zvítězit. Logikou a morálkou. Logika volá po průhlednosti. Ta vede zpátky k logice. Žádná informace, která sama sebe nezpochybní a svoje pochybnosti nevyvrátí, není pravdivá. A morálka? Ta je vnitřně logická už od své přirozenosti. Vůbec nemám (morální) právo rozčilovat se nad tanečky okolo estébáků a USTRu, pokud mi už druhou dekádu nevadí, že si se mnou Šustrové a Šťastní utírají dolní ústa, anebo pokud se s tím prostě „jenom“ smířím, protože to neovlivním.
Jaktože ne? Co takhle více zapojit logiku a důsledně trvat na průhlednosti? Bere to čas, bere to dech, ale je to férové. Pragmatismus je pochopitelně pohodlnější, ale rozhodně ne morální.
Jaroslav Achab Haidler
Trafikantův dotaz
Vážený pane purkmistře a páni konšelé města Děčína. Zbývá ještě týden do uzávěrky výběrového řízení na vpravdě velice lákavou trafiku, jejímiž jste podle svého pošetilého názoru „majiteli“ nikoli správci.
Jaroslav Achab Haidler
Alexandrijská Sluneta
Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka
Jaroslav Achab Haidler
Test jak víno
Jak víno průzračný, jak víno potřebný a jak víno opojný. Test odpovědnosti za mandát a test legitimity mandátu...
Jaroslav Achab Haidler
Zrady zvon
Ve velikém vesmíru je jedno docela maličké Město bílých límečků. Řízené dlouhá léta Modrými a Pomerančem. Jinak se to v něm koalí všechno úplně stejně, jako všude na světě. Nic nového pod sluncem.
Jaroslav Achab Haidler
Legrační nebo nebezpečný ?
Zhruba osmačtyřicet hodin poté, co ODSka volí a politicky korektně také gratuluje a tleská komunistickému mini-pohlavárovi, kterého sama navrhla , se Radim Holeček ozývá do tisku a vlastně hlavně pro tisk,
Jaroslav Achab Haidler
Odporný bordel polopravd
Ani bych snad nepsal, neb (čta komentáře pod článkem i na fejsu) mám jistotu, že čtenář moc dobře ví, co je to za chucpe-chlapa, ten náš pan ředitel Dostál. Ale lidi z Údu citovali i moje jméno, a tak se maličko ohradím.
Jaroslav Achab Haidler
Devatenáct schopných (Pokus o překlad)
Když politický kverulant a duchovní otec pro Čechy údajně typického modelu Švejka zakládal v roce 1911 v hospodě „U zlatého litru“ svoji Stranu mírného pokroku v mezích zákona, myslel to ten bejk původně jako džouk.
Jaroslav Achab Haidler
Trucdivadlo vyrábí
Nikdo sice přesně není schopen určit, co nedávno založená příspěvkovka vlastně dělá a čím je městu – tedy nám,kdo ji financujeme - prospěšná, jedno je ale zřejmé už dnes. Je to fabrika vyrábějící voly. Totiž voly ze svých vlastních zakladatelů.
Jaroslav Achab Haidler
Dvojčata
Já vím, že teď v září vás napadnou ta z Obchodního centra v New Yorku. A taky všechny teorie o jejich řízené destrukci a podobně. Já bych ale rád promluvil o panu Chovancovi. Možná i na půdorysu těch zaručených i „zaručených“ teorií.
Jaroslav Achab Haidler
Koně se také střílejí
Jestli všechno dobře klapne, tak Ústečáci brzičko dostanou svůj vlastní amulet. Přijde je to sice na zhruba 6 až 8 milionů (to podle toho, kolik peněz je potřeba vygenerovat pro potřeby divadla „velkého“), ale to je v tomto městě, kde primátor prodává mimina a jejich vítání podobným způsobem, úplně normální. Naši konšelé (protože nevěřím že i občan) zkrátka milují úplně zbytečné hračky.
Jaroslav Achab Haidler
Kdysi tloukli Angelu
Nevím, kdo na to ještě pamatuje, ale kdysi za onoho bájeslovného (tedy prý neexistujícího) totáče, se na otázku, proč není hajzlpapíru odpovídalo paradoxním: „Podívejte se, jak imperialista tluče Angelu Davisovou...“
Jaroslav Achab Haidler
Spálili jsme orloj
Ano je to tak. Ústecký Činoherák nejenže na poslední chvíli zdevastoval prostory, ve kterých chtěl dalších 42 let tvořit, ale poškodil i klimatizaci ústeckého operního domu a při ústupu Němců z Prahy v roce 1945 zapálil Staroměstskou radnici i její unikátní orloj. Nezbývá proto, než peníze, které byly občanům slíbeny na kulturu, investovat do majetku města.
Jaroslav Achab Haidler
Mediální kampaň v Magoříně
Kubík po kubíku, hloubš a hloubš zapadají do žumpy svých vlastních ostud konšelé z Ústí. Na co u toho spoléhají? Na budoucí diktaturu pomerančového proletariátu? Nebo na to, že jejich web nikdo nečte? Nejspíš. Na logiku totiž určitě spoléhat nemohou. Ale právě logika má svá dost jasná pravidla...
Jaroslav Achab Haidler
Ve sklenici hňup
Říkává se, že když se člověk na problém podívá z jiného zorného úhlu, může dojít k zajímavým poznatkům. A tak najednou může poloprázdná sklenice začít vypadat jako poloplná. Ale v kauze Činoherák ať koukáme jak koukáme, vždy jen znovu a stále směšněji vylézá na povrch z té i oné sklenky trestuhodná pošetilost konšelů.
Jaroslav Achab Haidler
Když hlupák píše polopravdy (Ústečané)
Když hlupák píše polopravdy, ukazuje se zas a znovu, jak je naše komunální politika personálně vyprahlá, mohou-li v ní „nahlas“ otvírat ústa i anonymové se značně omezeným vhledem. To je ovšem smutná realita, kterou netřeba komentovat. Horší je, že mocenská likvidace svobody projevu je nebezpečným společenským jevem – a tady se už hloupost politika mění v politikum.
Jaroslav Achab Haidler
Kultura, která si nevydělá ….
Kultura, která si na sebe nevydělá, ať táhne... To je sice malčko zjednodušené tvrzení, ale zaznívá občas celou republikou. Většinou pouze na webových kanál-diskuzích pod patřičnými články. Tam nemá smysl odpovídat. Ale občas překvapivě také z úst některých konšelů. A to už je signál velmi varovný.
Jaroslav Achab Haidler
Kviz: povídá se… (Ústecké mouchy)
Máte rádi vědomostní soutěže, kvizy a různá sudoku? Zkuste si otestovat svůj pragmatický cit pro objektivitu, přetvářku a politikaření.
Jaroslav Achab Haidler
Já vím, že to neučtete … (Ústecké mouchy)
Ale je to škoda. Je to totiž takové „dva v jednom“. Jednak vyjádření radního města Ústí nad Labem Miroslava Krále, člena hnutí Ústečané, k současné situaci kolem Činoherního divadla, o. p. s. a "kurzivní" upozornění na poměrně ošemetné díry v logice jeho manifestu loajality.
Jaroslav Achab Haidler
Primátor Ústí umírá (… strachy)
Což je dobře patrné z tzv. dopisu prezidentu Herecké asociace zveřejněného na oficiálních stránkách statutárního města Ústí. Jeho text jsme si archivovali pro případ, kdyby se na oficiálním webu časem vytratil
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 145
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1689x