Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Já vím, že to neučtete … (Ústecké mouchy)

12. 02. 2014 5:16:10
Ale je to škoda. Je to totiž takové „dva v jednom“. Jednak vyjádření radního města Ústí nad Labem Miroslava Krále, člena hnutí Ústečané, k současné situaci kolem Činoherního divadla, o. p. s. a "kurzivní" upozornění na poměrně ošemetné díry v logice jeho manifestu loajality.
 foto: Klára Žitňanská

=====oo

Využil jsem, asi jako spousta dalších ústeckých rodičů, jarní prázdniny a byl týden s dětmi v Jizerkách. Když jsem se vrátil zpět, nemohu uvěřit té neuvěřitelné hysterii a tomu absurdnímu divadelnímu představení, které se zde odehrálo a odehrává. Herci stávkují, opoziční politici si honí předvolební body v absolutním rozporu s kroky, které minulé roky činili, lidé z druhého konce republiky dávají prohlášení k věcem, o kterých příliš nevědí a běžný občan ÚL, jen nesnadno odolává jednostranné mediální masáži, která se zde spustila.

A já se ptám proč? Proč je takový problém sepsat, a vlastně zřejmě jen zkopírovat do jednoho dokumentu, pár řádek o tom jaké mám plány a jak je chci realizovat?

Jsou-li slova o jednostranné mediální masáži míněna zejména na radu města a pana primátora, který se nechává jemně zkresleně slyšet na oficiálním webu, pak nelze než souhlasit!! Přesto by si měl vylyžovaný a odpočatý pan Král uvědomit, že herci prozatím nestávkují (ale to je jen drobnost). Především však odpovědět si a napsat do jednoho dokumentu pár řádek, jaké má plány s kulturou v tomto městě, jak je chce realizovat a co by si tak přál, aby si lidi z druhého konce republiky o Ústí povídali.

Neschopnost, truc, arogance, demonstrace síly, či libování si v roli mučedníka? Nevím, chce se mi pevně věřit, že v tom není ani jedno ze jmenovaného, avšak zatím se mi zdá, že je to tak trochu vše najednou. Co za tím bohužel vůbec nevidím je racionalita.

Neschopnost, truc, arogance a demonstrace síly – to vše zažívá občan ve vztahu k Činoheráku ze strany zástupců rady města a Správní rady divadla. Neschopní nachystali cinklý grant s nesplnitelnými podmínkami. Trucují – místo aby sedli k jednacímu stolu. Demonstrují svoji sílu již od okamžiku zákeřného odvolání původní správní rady. Roli mučedníka, nebo spíš něčeho horšího hraje pouze radní Eichler. Pochopitelně, kdyby rada „musela“ ustoupit logice a morálce, asi by si to odskákal. A tak raději pěkně po soudružsku podržíme toho, kdo navrhl ptákovinu (třeba to nebyl pan Eichler) a pak také předsedu správní rady, který věděl, co se chystá, ale nekonal. Navíc „očekával, že to bude ředitel předpokládat“. Co rovněž jako pan Král také vůbec nevidím, je právě ta racionalita.

Divadelníci si už od roku 2008 přáli větší svobodu a volnost. Město jim jí tenkrát poskytlo. Dobrý, či špatný krok? Těžko dnes rozhodnout, ale každý sebemenší podnikatel, ale i člověk starající se o rodinný rozpočet, vám poví, že se svobodou jde ruku v ruce i zodpovědnost. A že s rostoucí svobodou do jisté míry také ubývají jistoty.

Město si již daleko dříve než od roku 2008 přálo zbavit se značné části svých příspěvkových organizací. Už tenkrát byla míra jeho zadlužení poměrně vysoká, ne však tak kritická jako v posledních letech. Proto byl vyvíjen jednak tzv. „transformační tlak“ – tedy úvahy, jak některé příspěvkovky transformovat na jinou formu společnosti, a pak také pokusy o „optimalizaci provozů“. Transformovat příspěvkovky proto, protože svým příspěvkovým organizacím, ať už jsou to knihovny, domovy důchodců, dětské domovy, galerie anebo divadla musí jejich zřizovatel příspěvek poskytnout ze zákona. Když se tedy v rámci „optimalizačního programu“ vyrukovalo s nápadem, spojit obě ústecká divadla v jeden příspěvkový celek, zvolil Činoherák raději transformaci. Nešlo o touhu po větší volnosti. Šlo o touhu dál hrát občanům tohohle města v baráku a pod značkou, která má svoji dnes již historickou hodnotu.

ČD své jistoty dostalo do roku 2011. Od roku 2011 je už ale nemá. Nemyslím si, že je to v pořádku, stejně jako si nemyslím, že je v pořádku spousta dalších věcí v tomto městě (od územního plánu, díry na Míráku, přes sady až po nové Skorotice).

I divadlo stejně zřetelně vnímá fauly okolo územního plánu, díry na Míráku, propachtovaný Aktivní park, prodělečnou lanovku a některé bonbónky z Nových Skorotic. Od vlaku do práce chodí divadelníci kolem zfušovaného Zanádraží a společně s celou řadou občanů by rádi znali pravdu o dluhu třetího nejzadluženějšího města v republice. A také způsob splácení splátek a zadlužování se na tyto splátky. Rádi by také znali, kolik „tisícin“ z fiskálních příjmů města (které činí cca 1,4 miliardy), odchází právě na tyto účely, že je pak méně než jedna tisícina těchto příjmů (12 mio) důvodem šetřit na provozu divadla.

Jsem zastupitelem od roku 2012 a od prvního mého jednání o rozpočtu jsem slyšel zleva i zprava, že činoheráku přiškrtíme finance a dáme je jinam. Při svém prvním hlasování o rozpočtu, jsem mimo jiné svým hlasem zajistil, aby ČD dostalo o 1 milion více (10,5). Už tehdy to bylo nekoncepční, ale udělal jsem to, neboť jsem to považoval za správné.

Jsem člověk spíše konzervativní a tak jsou pro mě tradice velmi silným argumentem. V žádném případě jsem nechtěl a nechci, aby ČD v Ústí nad Labem zaniklo. Přesto jsem souhlasil a zvedl ruku pro to, aby se v letošním roce nastartoval dotační grantový systém, který dá jasná pravidla a určité jistoty právě pro ČD.

A právě tady si pan zastupitel protiřečí. Anebo si jen rychle buduje opatrné alibi pro průšvih, který je nezadržitelný??? Máme demokracii. I pro totální hloupost se může a musí každý rozhodnout podle svého vědomí a svědomí. Nepřehodnotit ale svůj omyl ani ve chvíli, kdy ho o něm přesvědčují právě i lidé z druhého konce republiky,to už s demokracií nemá vůbec nic společného. Ani se svědomím. Je to jen politikaření. Jen to „vědomí“ tu zůstává. Vědomí, že grant – konkrétní, maličko „cinklý“ a na míru předem vybranému uchazeči ušitý grant – dává sice jasná pravidla ale jen určité jistoty. Tak neurčité, že ani nemá cenu se o něj ucházet. Nelze totiž hrát lidem o tom, že něco není v pořádku, a zároveň participovat na podvodu, jehož výsledkem budou beztak jen prostředky na provoz sotva do září. To je příliš vysoká cena za pragmatickou rezignaci na základní postuláty morálky...

Toto řešení je totiž mnohem férovější a objektivnější, než úvahy, které v poslední době ohledně ČD v politických kruzích probíhaly. Toto je, ač to tak někteří teď nevnímají, jediné možné řešení budoucnosti Činoherního divadla.

... A to zejména ve chvíli, kdy pan radní naznačuje cosi o úvahách, které v politických kruzích probíhaly. Aniž by je transparentně specifikoval. Aniž by s nimi bylo samotné Činoherní studio kdy seznámeno. Nejsme poddaní své vrchnosti, ona je poddaným svých voličů a občanů, z jejichž daní žije naprosto stejně jako divadlo. Participovat na špatném (protože nevčas a bez projednání všech stran vyhlášeném) grantu není jediné možné řešení. Tím druhým je přijmout svoji „popravu“ a bojovat už jen o to, aby se poznalo, kdo je popravčím. Aby se poznalo, že nejde o herecký truc. Ani o pohodlné natahování ruky. --- Protože třetí řešení – uznat chybu a revokovat svoji pošetilost Rada města odmítá.

Město nabízí ČD ne 8, ale 12 milionů korun a herci je zřejmě nechtějí, jinak si to neumím vysvětlit. Zeptal jsem se ředitele ČD, co vše potřebuje pro to, aby se do grantového řízení mohl přihlásit. Kromě problému s bezdlužností městu, který se obratem vyřešil, neuměl uvést další překážku. Co na to říci... Pádné důvody nejsou, ale přesto se nepřihlásíme.

Město Činoheráku nenabízí 12 milionů. O čtyřech, které jsou zahrnuty do druhého grantu, se vyjádřil i člen Správní rady divadla, že je to nesmysl. Ředitel již několikrát předtím deklaroval ostatní důvody. Předal je dokonce i písemně. 1) Je nemorální jít do předem připraveného grantu. Protože, je-li připravený předem, proč vůbec absolvovat podvodné grantové řízení. Jsou-li to peníze „připravené“ pro Činoherák, proč mu je nepřiznat formou dotace, jako tomu bylo dosud. Je-li výběrové řízení naopak skutečně standardní, pak se ale přinejmenším do 3. března, kdy o výsledku rozhodne Zastupitelstvo, měl zakladatel postarat o provoz prozatím fungujícího divadla, které grant nemusí získat. 2) Menší grant je tak nepromyšlený a neprojednaný, že musí být stažen a přeformulován. Nikdo ze zúčastněných stran tj. ani ředitel Čepek ani ředitel Formáček ba ani sami vyhlašovatelé nedokážou specifikovat, jak by se vůbec dal naplnit. (O tom jindy a jinde, slibuji)! Zbývá tedy osm milionů. S tím, že nejen divadlu ale i politikům je již dost dlouho jasné, že skutečné náklady na provoz divadla se pohybují mezi 14 až 15 miliony. Stejně tak jako náklady velkého divadla zhruba k 70 milionům. To také vedlo k založení s.r.o. spolu s Krajem. Právě tyto vysoké a pro město neudržitelné náklady. Pokud se v jejich výši o něco pletu, tak jen proto, že informace se na úřadě tají. Zpět k nám. 14 až 15 milionů. Necelé dva si na sebe vyděláme na tržbách, něco přes jeden až ke dvěma přijde bartrem, prostřednictvím mecenášů a zejména z dalších státních orgánů – ministerstva a kraje. Čtrnáct bez tří je jedenáct. Jakoby „mandatorních“. K čemu tedy osm ? K prodloužení agonie do září? Jenom, aby se nepoznalo, že granty byly uspěchané, nepřipravené, v Zastupitelstvu při schvalování rozpočtu nekomentované, ale patrně již připravované. O čemž svědčí i podivuhodná – dosud nikomu tedy ani zastupitelům nevysvětlená – změna rozpočtové kapitoly/položky na „činohra“ ??? 3) I to vyřešení „obratem“ případné bezdlužnosti přišlo jen jako donucovací tah, abychom do grantu přeci jen vstoupili a tím legitimizovali jeho bezvadnost. Kdybychom na to sami neupozornili, město sotva bylo schopno chlubit se slevou, když do té chvíle nedokázalo ani vrátit námi podepsanou smlouvu o pronájmu na rok 2014. Ergo byl by dluh ještě větší...

Všechny tyto údaje a stanoviska vám ředitel předal již dříve. Měl je opakovat znovu a navíc těm, kteří ho vyzývají, aby dementoval pravdu ???

ČD je za svoje financování plně zodpovědné minimálně od roku 2011, odkdy město nemá vůči ČD žádné závazky. Ač to tak možná nevypadá, je vypsání grantu pro ČD naopak záchranná brzda.
Mohu souhlasit s tím, že došlo k chybě v informovanosti a to oboustranné. Ani já jsem o variantě grantu nevěděl příliš dopředu.

Musím však konstatovat, že ČD dlouhodobě s městem nekomunikovalo, a pokud někdo vidí intenzivní snahu o komunikaci v jedné jediné pozvánce na představení, která mi přišla krátce po výměně správní rady ČD, tak já to vnímám trochu odlišně (Mimochodem na představení jsem nepřišel, ne proto, že bych nechtěl, ale proto že jsem byl v té době ještě v práci. Jakmile mi to práce a rodina dovolí, přijdu rád. Tedy pokud herci začnou zase hrát. Za svých studií jsem ČD navštěvoval pravidelně a rád).

Je-li „komunikací“ míněno poskytování volňásků demokratických zastupitelům, kteří stejně rádi a svobodně přijdou, až nebudou vytížení pracovními povinnostmi, pak divadlo skutečně s městem nekomunikovalo. Škoda, že už tento druh komunikace asi navázat nepůjde. A to vinou spíše města, které je totiž zakladatelem o.p.s. Činoherní divadlo a v jehož Radě sedí člen Správní rady této o.p.s. Správní rady, jejíž povinností je kvartál co kvartál kontrolovat hospodaření „své“ o.p.s. A měsíc co měsíc informovat radu dozorčí. Do zákeřného odvolání původní rady, si divadlo vedlo celkem bez potíží. Určitý náš blok mohl vyvolat právě způsob odvolání – tedy signál, že zakladatel brání zájmy zakladatele, nikoli o.p.s. – že je to právě zakladatel, kdo nekomunikuje. Normálně a ze zákona mají být odvolávání členové napomenuti, informováni o důvodech nevole a potom odvoláni. Tak to dělá každý slušný podnikatel i v komunikaci se svou uklízečkou. To jen Rada města a správní rada nekomunikuje, ale pouze nomenklaturně vyhrožuje anebo prosazuje svoji vůli - grant, grant nic než grant – i od okamžiku, kdy kvůli grantománii ke skutečně vážné kolizi na sklonku ledna došlo.

Chci, aby ČD hrálo a pokračovalo ve své tradici. Rozhodl jsem se v Radě města zvednout pro grantové řízení ruku, právě z tohoto důvodu. Měl jsem a mám ke grantovému systému své výhrady. Například bych si přál, aby byl grant víceletý a poskytoval tak určité záruky a jistoty.

Jsem si vědom i toho, že načasování spuštění není ideální. Osobně jsem považoval za rozumnější spustit tento systém až s rokem 2015. I přesto jsem však přesvědčen, že nic nebrání tomu, aby ČD v roce 2014 grantovým řízením dotaci 12 milionů dostalo, obzvlášť je-li o jeho kvalitách a výjimečnosti přesvědčeno tolik lidí napříč celou ČR.

Subjektivní názory a přesvědčení komentovat nelze. Dovolím si jen doufat, že v zápise z jednání Rady města o vyhlášení grantů budou všechna Vaše osobní považování a přání zaznamenána. Pokud jste si je myslel jen v duchu, vězte, že pokud se nepodaří přiznat si také chyby vyhlašovatele, pak vaše chtění či přání, aby Činoherák pokračoval ve své práci, je s každým dnem jen a jen vroucím přáním. Realita nás totiž všechny donutí, aby se nenaplnilo.

Osobně se zasadím, aby ve výběrové komisi seděli jen lidé povolaní a nestranní. Kdyby toto mělo být porušeno a grantové řízení na sobě neslo byť stín nečestnosti, jsem ochoten rezignovat.

Prvním krokem však musí být snaha věc řešit a jednat. Nechme už stranou trapné pózy, stávky a ultimáta. Chtějí si herci dotaci snad vykřičet?

Město už učinilo první vstřícné kroky. Posunulo splatnost závazků, je ochotno jednat a vyjít ČD všemožně vstříc. Je možné jednat i o jiné výpomoci je-li situace tak kritická jak je popisováno. Každý systém má své porodní bolesti, které je možné překonat jenom dobrou vůlí všech zúčastněných stran.

Já tu dobrou vůli dohodnout se mám. Pokud, ale zůstane jediným postojem vzkaz „Dejte nám ty peníze, my je chceme bez výhrad a závazků a jinak vám ukážeme revoluci!“, tak se asi řešení nenajde a to pohřební zvonění je na místě.

Dne 11. 2. 2014 v Ústí nad Labem
Mgr. Miroslav Král
Radní města Ústí nad Labem

Pane magistře, promiňte, ale zejména posledními odstavci jste nejen mezi řádky, ale přímo i ve svých řádcích deklaroval dobrou vůli donutit Činoherák do grantu. A donutit také zejména veřejnost k přesvědčení, že je grant v pořádku. Vždyť budou-li v komisi sedět lidé povolaní a nestranní, sami navrhnou takový grant zrušit. Proč město hledá jiné možnosti výpomoci, když tou nejjednodušší je přiznat chybu a zafinancovat již proběhnuvší provoz divadla bez překlenovacích úvěrů anebo půjček od mohovitých členů rady, zastupitelstva a ústeckých mecenášů? Má-li systém jen porodní bolesti, je pochopitelně třeba sevřít rty a mimino odrodit. Pokud ale systém nemá systém, proč ho v bolestech rodit? A dovolím si vám přeložit i naše vámi dost dezinterpretované „revoluční“ heslo. Od nás zní ten vzkaz takto: „Klidně nám ty peníze nedávejte, ale řekněte to občanům i kulturní veřejnosti, že na nás nemáte,nebo že si je nezasloužíme, vy sami. Naší jedinou výhradou je nepřistupovat na nefér hry a nicneřešící kvazi-transparentnost. A žádnou revoluci vám neukazujeme. Jenom vám holt způsobem nám hercům vlastním a navíc s neuvěřitelně synergickou podporou spoluobčanů, které si nepotřebujeme kupovat za volební balónky, pořád pouze taktně ukazujeme, kdo má komu sloužit. Zda politik své obci anebo své politice.

Dne 12. 2. 2014 v Ústí nad Labem ; Achab Haidler, herec a občan

Autor: Jaroslav Achab Haidler | středa 12.2.2014 5:16 | karma článku: 20.43 | přečteno: 1341x

Další články blogera

Jaroslav Achab Haidler

Alexandrijská Sluneta

Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka

28.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 9.68 | Přečteno: 358 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Test jak víno

Jak víno průzračný, jak víno potřebný a jak víno opojný. Test odpovědnosti za mandát a test legitimity mandátu...

12.5.2016 v 22:14 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 495 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Zrady zvon

Ve velikém vesmíru je jedno docela maličké Město bílých límečků. Řízené dlouhá léta Modrými a Pomerančem. Jinak se to v něm koalí všechno úplně stejně, jako všude na světě. Nic nového pod sluncem.

11.5.2016 v 1:49 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 886 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Legrační nebo nebezpečný ?

Zhruba osmačtyřicet hodin poté, co ODSka volí a politicky korektně také gratuluje a tleská komunistickému mini-pohlavárovi, kterého sama navrhla , se Radim Holeček ozývá do tisku a vlastně hlavně pro tisk,

24.2.2016 v 23:54 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 1894 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Radek

Možný útok islamisty na Sibiři - varování hlavně pro nás k výročí 21. srpna

Jednak pro ty co věří že bohatýr Vova ochrání Evropu od islámu, a hlavně varování pro ty co kašlou na Izrael nebo Rusko když jsou také oběti útoků, a jediné co evropské lídry napadne je dávat zátarasy do ulic aby šílené dodávky

20.8.2017 v 1:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Olga Vodová

A teď, prosím tě, Olčo, nemluv!

Když navštívíte některý salón se službami, většinou, téměř vždy si chtějí majitelky či službu vykonávající pracovnice povídat. Hodně povídat. Pánové prominou, nebude řeč o návštěvách erotického salónu ani autosalónu.

19.8.2017 v 22:59 | Karma článku: 3.95 | Přečteno: 85 | Diskuse

Libuse Palkova

Italské speciality

Navzdory titulu se nebudu zabývat světoznámou italskou gastronomií, ale tím, čím jsou Italové jiní, čím se odlišují od jiných národností, zkrátka čím jsou speciální.

19.8.2017 v 22:47 | Karma článku: 6.85 | Přečteno: 128 | Diskuse

Libuse Palkova

Bidet jako běžná součást koupelny

Pravidelné osprchování a důkladná čistota jsou základem toho, aby člověk ostatním voněl, protože ani sebelepší parfém nezakryje nedostatky v hygieně Ale ruku na srdce-kolik z nás má koupelnu tak velkou aby si mohl dovolit bidet?

19.8.2017 v 16:28 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 1116 | Diskuse

Karel Ábelovský

Lidé bez tváře III.

... rozespale nahmatal telefon na nočním stolku a vypnul vyzvánění; spal nebo bděl, nevěděl jistě. Žádné sny se mu už hodně dlouho nezdály, nebo si je nepamatoval; zato nyní si nebyl jist, zda to co mu nedalo spát, nebyl jen sen

19.8.2017 v 13:48 | Karma článku: 6.23 | Přečteno: 141 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1662
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.