Pauzička v thrilleru

Církev povolává popírače holocaustu… Skandál ?? Občas mám pocit, že řídíme vesmír jenom proto, abychom nechodili do ledničky užírat nezdravé cholesteroly. Všimli jste si ?

Občas mám pocit, že řídíme vesmír jenom proto, abychom nechodili do ledničky užírat nezdravé cholesteroly. Všimli jste si ? V bedně právě běží thriller a najednou prásk – reklamní blok. Co dělat, než film pojede dál? Buď tu ledničku anebo internet. Anebo obojí. Internetových petic jsou mraky, jedno přečtení, jedno kliknutí a člověk má pocit, že udělal, co se po něm žádá…

      Tenhleten zlozvyk se zadře pod kůži, a pak mimoděk – a to už je silný kafe – stejným způsobem rozhodujeme o skutečných thrillerech. Irán, Čečna, Gaza, Mosambik, Litvínov, Třebíč, Kuřim, Kolín a spol. Z bohorovného poklidu našich klávesnic…  Ale demokracie není on-line porno. I když se mu občas začíná podobat.

      Posledním takovým „top topic“ tématem skutečnost, že papa Ratzi bere do lůna církve strejdu, který otevřeně popírá některé evidentní skutečnosti. Já osobně s tím problém nemám. Proč by ovce nesměla do ovčince, notabene do ovčince, o kterém si nikdo žádné velké iluze nedělá. A nejde mi teď jen o procento ministrantů sexuálně (a především proti jejich vůli) oharašených někde v sakristiích, ani o to, že se pak takovéhle kauzičky rády zametají do vytracena. Nejde dokonce ani o to, že strejda si vlastně může „věřit“, co chce.  Pokud má někdo pocit, že děti nosí čáp a že má každé novoluní pod postelí UFO, nijak ho to nevylučuje ani z církve ani z lůna.  

      Maličko diskutabilní ale je, pokud něco takového tvrdí jaksi ofišl představitel nějakého spoklu – skupiny, klubu, státu. A ani v tomto případě nemusíme pro entropické příklady chodit daleko.

O Ovčinci si nedělám si iluze zejména proto, že férovej člověk (anebo spolek) otevřou archivy, aby se poznala pravda. Což Vatikán doposud neudělal a hned tak neudělá. Jenomže kdo to skutečně udělá? Vždyť i naše „Svazky“ mají spoustu vytrhaných stránek, které se najdou zpravidla, až když je dotyčný buď na dně Orlíku anebo ve své kanceláři někde daleko od Prahy. Nic nového pod sluncem. Aby všichni zdrávi byli.

Vedlejším efektem té nešťastné  pozvánky do ovčince je pak ne příliš košerná skanalizace Armády, která je na tom už tak nedobře, že povolává do generálního štábu i některé sporadické zálohy a věrna své tradici, jednou rukou kanonizuje nepohodlného Wojtylu a druhou rukou tiše a ochotně, jako ta purpura na plotně likviuje všechno to „špatné“, co ten polský idealista v Lůnu lůna natropil. (Zajímavý signál!)

A jí v patách -  zdánlivá hysterie židů, kteří – taky v thrillerové pauze – „html-koncipují“ a poté hromadně signují protipetice. Ne všechny jsou ale hysterické. Protože, biskup Popírač hovořil veřejně, do jisté míry jako reprezentant Církve, která se ale  – podobně jako s těmi vatikánskými archivy – se distancovala jen velice „pro forma“.  Zde bych se přimlouval, ať se náměstkovi nepletou do řemesla a nechají pana Benedikta (mládež mu říká B-16, jako tomu bombardérovi) přijímat do lůna koho uzná z lůnárního hlediska za přijatelného. Donutit biskupa Williamse k rozumu (popřípadě za katr) by mělo především rameno moci světské.

Ale to všechno víte sami. Jenomže - vedlejším efektem tohoto vedlejšího efektu je skutečnost, že lidé zasažení „demokratičností“ jako nepředléčenou chřipkou, komentují v thrillerových pauzičkách ten židovský přístup mj. i takovýmito „dost hustými“ kydy:

Cituji – a přísahám, nevymyslel jsem si to ani nenakoupil někde na lautr bigotním nebo nacistickém webu:  Důsledek bojkotů může být velmi nepříjemný právě pro Židy. Troufám si říci, že současná kampaň proti Římskokatolické církvi, k níž se některé židovské instituce ochotně přidávají, se nakonec může obrátit proti Židům samým. Až budou chtít nějakou laskavost od katolíků, může se stát, že si katolíci vzpomenou, jak si Židé užívali možnosti kopnout si do nich, či že se jim prostě ve vztahu k Židům vybaví jen pachuť nepříjemného zážitku, kdy se cítili být neprávem ponižováni.

Je to jen názor. Demokraticky a v demokracii vyslovený. Jenomže demokracie není porno.

Chci zdůraznit, že zbytek toho článku vlastně konstatuje totéž, co jsem nahroutil výše, ale ten nešťastný slint je srovnatelný s tím, kdy si někdo pekelně nervozní kouše nehty až na dřeň, ale jinak se snaží zachovat glanc. Srovnatelný a pekelně nebezpečný.

Obsahuje totiž cosi navíc. Cosi velice signifikantního. Kruh se  najednou dokonale  uzavírá. Tiché, laskavé, ale podprahově výhružné bububu. „My křesťané vám vlastně ani tak nebráníme být Židy (koneckonců každej Žid se dá evangelizovat a pokřtít), je ale nemyslitelné a neodpustitelné, zůstat židem!!“

Proč ? Protože židův pohled na vesmír je trvalým a latentním nebezpečím pro Lůno církve už proto, že přináší jiný pohled na to, o čem se pochybovat nemá (nesmí?).

      Milovaný thrillerový mluvčí katolíků (anebo dokonce některých fundamentalitiských křesťanů?), jedinou „laskavostí“, kterou židé a třeba i bytosti sekulární od katolické církve očekávají je prosba: Měřte všem stejným metrem a přestaňte mít strach z pravdy. Vaše (oficiální) slovo budiž: Ano, ano – Ne, ne (A to i v souvislosti s majetkovými a sexuálními delikty i s popíráním plynových komor)! Laskavost jsme od vás jako od instituce potřebovali během toho „neexistujícího šoa“, a tehdy na ni nějak nebyl prostor. Jistě z objektivních příčin…  Natolik objektivních, že nelze otevřít archivy! A lásku (tu „křesťanskou“) projevíte nejlépe činem, ne výhružkami – pardon – varováním. To ostatně hlásal i Malej Šéf. Naštěstí pořád je tu ještě hafo křesťanů, kteří nevyhrožují a konají. Chválapánu …