(Jako v každém akčním thrilleru jména osob jsou smyšlená) … Světlana Bastlová má dneska čtyřku. Čtyřku nádhernejch dětí, solidního chlapa, a i když není nic moc filosofka, je to slušnej člověk.
Vlastně se jí život docela povedl. Ačkoli čtyřky mívala už tehdy. Dokonce i koule! Ostatně mezi nás hujery i nehujery beztak. Už v sedmičce. Rychle se sžila. Jednak i někteří našinci mívali koule, ale hlavně - Bastlovka byla svéráz. Nezapomenu na ni kvůli kobyle...
Ve škole zrovinka deratizéři, takže výuka v náhradních učebnách, a bác - písemka za matiky, nečekaně – tak trochu podpásovka, Bastlovka vedle mne (jinak tam sedával Hrubant). Píšeme, odbíjí posledních deset minut, to snad každej mrkne k sousedovi (i když se píše na skupiny A a B) – mrkne přinejmenším jak na tom tak soused asi je (jsme totiž v jádru soutěživí tvorové). A Bastlovka? Deset minut před odevzdáním písemky neměla na papíře nic víc, než krásně tužkou vyvedenou koňskou hlavu!
„Jsi cvok?“, ptám se jí o přestávce, „mohlas opisovat ode mě. Vona přece nepozná, kdo byl áčko a kdo béčko…“
„Jo mohla, ale já nechtěla. Já na ni seru… Říkala, že se to bude psát až za tejden!“
A ustála si to. Až do konce.
Na Bastlovku jsem si vzpomněl jsem teď nedávno. Se studenty se nežertuje. Škola je vedle svatého stánku vědění nezřídka taky boj. A obě strany barikády vědí, že je to boj autorit a o autoritu. Recese a džouk se očekávají. Výmluvy a dokonce určitá snaha „vydrbat“ taky. Ale podraz smrdí. Podraz se netoleruje. Na druhou stranu podraz paradoxně taky stmeluje a podrazák na něj nakonec dojede. A tak panu ministru Dobešovi fakt nezávidím. Protože študácké pomsty mívají právě onoho svobodného ducha – protože totiž pořád nejde o život. (A politické kredity!!)
Se studenty se nežertuje. Proto jim fandím. I teď se státními maturami. Oni už dávno vědí, jak na to. Vždyť vemkoncem vzato, ty podzimní cvičné nebudou vlastně nic jiného než testy v autoškole. Takříkajíc nanečisto. Co riskujeme? Vlastně nic. Jen šanci vědět o půl roku dřív, jak to pak asi bude vypadat na ostro. Tedy de facto zisk. Kdyby …
Kdyby totiž koalí samička (koalice) studenty nepodvedla. Většina partají (pokud se nepletu) lovila dušičky do své „vejfukové/ fejsbůkové“ skupiny slibem, že státní matury nebudou. A prásk ho! Sotva si napočítali hlásky, už jsou tu nejen matury, ale i povodňová daň, zastávky na „zastavených stavbách k otevření“ a další mňamky. Unavený uživatel vesmíru to možná se skřípěním zubů spolkne, jde o přežití, ale študáci jsou jiní. Oni těch šest až osm hodin, co jsou ve škole, vypadají jako dav. Ale tím spíš milují svoji jedinečnost, individualitu a osobnost. Mimo jiné i tím že vidí, že někdo je lepší na děják a jinej na informatiku. Že někdo je sice hujer, ale s mindrákem, a někdo Bastlovka, ale jinak jedlá… A tak nějak podvědomě taky tuší, že jsou to poslední léta, kdy z nich dav nikdo neudělá. O to snáze se ale dovedou semknout a působit nakonec navenek jako masa. (A on je rozdíl mezi davem a velkým počtem individualit – ostatně vaječný Paroubek by mohl vyprávět!)
A ještě jednu obrovskou výhodu má studentské ucho. Hodinami nezřídka ne úplně záživného vyprávění (tedy výuky) je vycvičené na sebemenší detail. A tak študáci dobře vědí, že cvičnejma není co ztratit (spíš naopak), že tady není řeč o strachu, protože maturity takové i makové se bávával snad každej, dokud to neměl za sebou. Že nemá cenu soudit něco, co jsme si nevyzkoušeli. Že se s největší pravděpodobností otázky testů beztak určitě nějak dostanou mezi lid obecný - včas a třeba nekošerně. (I když ne ke každému.) Není vyloučeno že ti zkušenější hackeři mezi nimi už chystají státním maturitám nějaké sladké překvapení… Tedy teoreticky – proč do toho nejít?
Proč ne - kdyby nebylo té Bastlovky!! A pana ministra Dobeše, který na jedné straně škrtne pro školství 250 mega, ale kvůli maturám propálí jenom na „cvičné“ zahřívací kolo rovných stočtyřicet. Člen stejné (maličko podrazácké) vlády, která „na lovu“ slibuje a pak neplní, která vyučuje, že když na něco nemáme, tak to neděláme!!! Ale na matury za 140 míli se prachy najdou. A co je největší džouk. Mezi řádky panu ministrovi uniklo prohlášení, že ty podzimní se přece pořádají hlavně kvůli logistice.
„To je v poho,“ povídala Bastlovka. „Když na takovou chujárnu chtějí vyhodit prachy, jejich věc, mohli je narvat jinam. Co mě ale vytáčí, že se to mělo psát až za tejden. Takže jim tam zase namaluju kobylu. Logistiku si ověřej i na ní, já mrknu, co po mně budou chtít zjara, až půjde to tuhýho, ale sr*t mě prostě nebudou! Jo a to si eště rozmyslím, jestli jim do těch testů namísto koně, nenamaluju schematickou značku áčka, béčka anebo řiti. I se šipkou…“
