Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svoboda slova

6. 10. 2010 18:26:19
Hlavou se nám honí čísla. Co a o kolik procent podraží? Kolik procent dává Lidl zdarma? Jaké jsou volební preference? Jedním z nich je i dvacítka. Je dvacet let po převratu. To je vlastně přesně polovina toho, čemu jsme říkali „totáč“? Už nekolektivizujeme. Globální kolektiv o naše meze nestojí. Vepřové i salmonelní drůbež se dovážejí. Gulagy zrušeny – na získání levné a zotročené pacovní síly dokonale stačí parlamentní demokracie. Navolník (od kořene: „tak jste si nás navolili“) zaplatí námi vyrobené dluhy stejně jako za třicetileté války. A ještě má pocit, jak je svobodný. Vždyť, co mu schází? Má i svobodu slova...

Nicméně máme svobodu slova? Já bych si tak jistý nebyl. Ne nadarmo prosí král David „Polož stráž k ústům mým..“, ne nadarmo prosíme v Amida „Pane, rozšiř mé limity (nejen mou nevymáchanou hubu!) – a tak tě nejlépe oslavím...“

Nejsem proti svobodě slova, milí politicky korektní pseudo-demokrati. Ať si říká, kdo chce, co chce. Ať klidně zpochybňuje šoa, sní o žido-bolševickém spiknutí iluminátů, halasně varuje před islamizací paní Evropy, ale ať hlídá své limity i rty.

Svoboda slova (jako ostatně naprosto všechny další svobody) začíná teprve po docela „nesvobodném“ absolvování nezbytných úkonů. Abych se mohl svobodně rozhodovat, musím se narodit, musím dýchat a pokud možno neumírat hlady. To není o volbě. To je nezbytnost, kterou řeší i kytky a netopýři. Podaří-li se mi zajistit „nezbytné“, mám-li k tomu také dostatek informací a špetku erudice – mohu být svobodný. A pokud se náhodou v rámci falešné svobody rozhodnu na „nezbytné“ rezignovat, nebudu jíst, pít, dýchat? – Svobodně umřu a o svobodu slova tím tak jako tak přijdu.

Jidiškajt zná tři kategorie, přes které nejede vlak (její romantičtější forma – tedy křesťanství - by asi použila termín : smrtelný hřích). Jsou jimi vražda, prznění tělesné a sebeprznění duchovní. A zná také tři koruny ambicí. Korunu moudrosti (keter chochma), korunu kariéry (keter kehuna) a korunu moci (keter malchut). Ty tři důležité a zároveň neuvěřitelně nebezpečné koruny spojuje v jednu univerzální – dostupnou každému z nás – Keter šem tov. Korunu dobrého Jména. Naopak ta tři naprostá tabu, tři neoddiskutovatelná svinstva spojuje a nade vše přezáří svinsto univerzální – „lašon ha-ra“. Zlý jazyk. Vyvarovat se ho, „nelašonovat“ je ovšem stejná nezbytnost jako dýchat a nevraždit. A teprve za ním – za spolehlivě eliminovaným „lašon ha-ra“ - začíná slavná (a nám nevolníkům stejně k ničemu) svoboda slova.

Než se totiž obuju do islámského terorismu, měl bych si vymodlit, jestli se neobouvám do muslimů. Než začnu čistit Prahu nebo Most od nepřizpůsobivých, od špíny anebo od hazardu, měl bych si položit „stráž k ústům“ a ptát se sám sebe, jestli nemluvím proti cikánům, smažkám a bezdéčkům. Volám-li po revizi holocaustu (šoa revidovat nelze, protože jak revidovat prázdnotu, vakuum, bezednost ?), měl bych si spočítat, křičím-li proti židům anebo chci jen nahlas upozornit, že se na té velehoře bolesti pár čímanů přiživuje tak šikovně, až se jejich hyenismus bezmála vyrovná hyenismu těch, co milují pozdrav Ave. (Nikoli Ave Maria).

Stráž na pobřeží vysloveného nabízí svobodu volby. Ne svobodu slova. Protože, volám li s čistou pohnutkou a bez lašonu, stačí přeci sdělit – zabíjení nikam nevede. Bez ohledu na to, pro kterého proroka bych chtěl zabíjet. Kdo dá zloději (gamblerovi) nestydatou příležitost, aby kradl (sobě a své rodině), je spolupachatelem (zákonodárcem) jeho krádeže. Žebráka neodstraňuj, vždycky nějaký bude. Dej mu milodar, když nemůžeš více. Dej mu práci, máš-li ji pro něj. A dej mu na vědomí, že šest dní pracovat a dělati všeliké dílo své je zákon vesmíru.

Obsahově je to stejné. I když ani toto není svoboda slova. To je spíš povinnost Slova.

Řeknu-li že Korán je totéž co Mein Kampf, že holocaust je rusko-americký výmysl a že loterní zákon anebo zdanění fotovoltaiky je „legislativně komplikované“ – musím to vyargumentovat. Bez argumentů je to buď „lašon“ anebo „lež“. Což je obojí málo doporučované.

Sečteno a podtrženo. Svoboda slova neexistuje. Protože říkat nahlas, že se někdo chová blbě, není svoboda ale povinnost, kdežto prohlásit o někom – ať přímo nebo narážkami , že je debil, je vražda, sebeprznění a rouhání dohromady.

(Psáno pro www.shekel.cz jako úvod k seriálu „Lašon ha-ra)

Autor: Jaroslav Achab Haidler | středa 6.10.2010 18:26 | karma článku: 13.88 | přečteno: 1398x


Další články blogera

Jaroslav Achab Haidler

Alexandrijská Sluneta

Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka

28.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 419 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Test jak víno

Jak víno průzračný, jak víno potřebný a jak víno opojný. Test odpovědnosti za mandát a test legitimity mandátu...

12.5.2016 v 22:14 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 517 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Zrady zvon

Ve velikém vesmíru je jedno docela maličké Město bílých límečků. Řízené dlouhá léta Modrými a Pomerančem. Jinak se to v něm koalí všechno úplně stejně, jako všude na světě. Nic nového pod sluncem.

11.5.2016 v 1:49 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 913 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Legrační nebo nebezpečný ?

Zhruba osmačtyřicet hodin poté, co ODSka volí a politicky korektně také gratuluje a tleská komunistickému mini-pohlavárovi, kterého sama navrhla , se Radim Holeček ozývá do tisku a vlastně hlavně pro tisk,

24.2.2016 v 23:54 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 1908 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Největší parkoviště v ČR – dálnice D1

Pokud po D1 nejezdíte, vnímáte jen zprávy o ní. V duchu toho, že většina zpráv je negativních, slýcháte zejména, že dálnice stojí.

23.5.2018 v 15:30 | Karma článku: 5.94 | Přečteno: 149 | Diskuse

Jan Klar

Ta, se kterou teď žiju

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

23.5.2018 v 12:36 | Karma článku: 15.80 | Přečteno: 709 | Diskuse

Pavel Vrba

Lidi, konečně se probuďme

Žijeme v uspěchané době, honíme se za kariérou, za zbožím ve slevě. Nestíháme. Ale rovněž jsme rezignovali na předvídání, dodržování pravidel na silnici, na chodnících, ale i jinde. A výsledek?

23.5.2018 v 12:30 | Karma článku: 18.14 | Přečteno: 726 | Diskuse

Helena Vlachová

Člověk se musí umět prodat

Dnešní svět je hlavně o obchodu o umění se prodat. Proto mi nevadí prostitutky, beru je jako ženy, které zvládají umění prodeje, dokáží komunikovat ústy i tělem, někdy zároveň obojím..

23.5.2018 v 5:45 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 385 | Diskuse

Martina Studzinská

Bolí tě záda? Cvič!

Přesně tohle je věta, kterou určitá ne úplně malá skupina velmi nerada slyší. Cvičit? To zavání námahou. A námahu málokdo vyhledává. Takže jsem pro sebe vyvinula návod, jak cvičit - necvičit. Dovolím si se o něj podělit.

22.5.2018 v 17:14 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 654 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1668
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.