Tři týdny respektu

20. 07. 2011 17:38:02
Začíná třítýdenní období „smutku“ – období zvaného „Oblouk mezi pohromami“ tedy mezi 17. tamuz a 9. av (tiša-be-av). Těžko soudit, proč si Nebesa ve svém „plánu chleba“ – tedy v běhu slunečního a zemědělského roku usmyslela pokrotit syny Jisroele zrovinka takhle uprostřed léta.

Tradice talmudu doporučuje omezit veřejné radovánky, svatby, veselice a dokonce i hostiny u příležitosti dokončení studia určitého oddílu či traktátu – tzv. sijumim. (Ačkoli v tomto případě jsou povoleny určité jemné úlevy, protože právě studium je vlastně ta nejúčinnější rekonstrukce obou zničených Chrámů...)

Po oba krajní pilíře tohoto oblouku míváme také ve zvyku se postit.

Praktické důvody nehledejme. Respektive hledejme, vžyť jidiškajt otázky miluje, ale nepokoušejme se je nějak kodifikovat. Mohlo by to totiž dopadnout podobně, jako když se někdo ve snaze přijít na kloub mystériu brit mila spokojí s polo-infantilním argumentem, že při tom písku na poušti to bylo přinejmenším hygienické. Což je pochopitelně ptákovina, protože jinak by to tradice zavedla třeba jako součást iniciačních obřadů někdy ve třinácti letech (podobně jako ulovení simby u mladých Masajů) anebo zařadila mezi zdravotní a hygienické předpisy, a nevystavovala otce dítěte kolosálnímu stresu, že si svého potomka obřezávaného v osmi dnech jeho kojeneckého živůtku jednoduše usmrtí špatným provedením rituálu!!

Racionalitu naopak lze zapojit k tomu, abychom vzali lupu a podívali se na všechny detaily, které mohou potvrdit to, co tradice o všech katastrofách, k nimž mělo dojít ausgerechnet na 17. tamuz anebo 9.av, vyučuje. Počáteční postní den celého „Oblouku mezi pohromami“ by měl být podle bible mj. dnem, kdy Mojžíš rozbíjí první kamenné desky vida, že se lid rozesmilnil okolo Zlatého býčka, tentýž den během babylonského obléhání Jerušalajmu (tedy při ničení Prvního chrámu) se zastavily pravidelné korbanot, protože obleženým došly jateční (obětní) ovce, během helénistického útlaku v Palestině došlo ke spálení svitků tóry a do chrámu byla vnesena modla. Talmud se nás pokouší naučit, že rovněž během 17. tamuz došlo při onom babylonském obléhání Svatého města k prvnímu provalení městských hradeb, a od té doby pak už nepřítel jen tiše postupoval až k srdci – k samotnému Chrámu.

Ale vesmír je tvořen i duchovní složkou. Den před 9. av se podle bible vrátili také špehéři z obhlídky Kenaaánu a již o den později lid Jisroele remcá, že by jim lépe bylo zemříti v Egyptě, než se nechat vytáhnout na svobodu – což je pak (podle tradice) právě tou hlavní příčinou, proč ke zničení obou Chrámů došlo. Lid si o to jednoduše řekl. A pak už nemohlo být jinak... Oba Chrámy byly skutečně zničeny během 9. av. A nejen to, (ovšem zde už mohla zasáhnout vedle Ne-náhody i kalkulace nežidovské vrchnosti) na devátého dne měsíce av gregoriánského roku 1290 dochází k vyhnání židů z Anglie, a o pár set let později v roce 1492 spatřuje světlo světa také edikt jejich katolických Veličenstev Isabelly a Ferdinanda, který nutí židy buď konvertovat anebo opustit Kastilii a celé Španělsko. (Byloť arci zapotřebí židovských konfiskátů anebo loyajálních darů koruně, abychom mohli poprvé v dějinách objevit Ameriku!!) A nastojte – deadline, do kdy mohli španělští židé zůstat ve své vlasti beztrestně, byl opět 9. av!! Téhož dne – pochopitelně podle židovského kalendáře začala také první světová válka... Až by měl jeden pocit, že toho je na jedno logické (a vlastně pragmatické klopýtnutí Lidu) navíc pod vlivem svědků z masa a kostí, křehkých rozvědčíků, kteří jen referovali, že viděli to co viděli, přeci jen dost.

Dost možná, že právě někde tady je nutno hledat onen skutečný důvod, proč je do cyklu chleba zavedeno tři týdny trvající období meditace v okamžicích, kdy všechno míří k pohodičce. Úroda dozrává (pokud zrovna není nebe z oceli a země z mědi, anebo naopak neřádí přívalové deště), cestovky nekrachují, šéf a monotonní pracovní stres je od nás na kila daleko ... až by si jeden skoro připustil, že pod filmem z UV-filtru-krému, mezi dobrými přáteli anebo u grill-party na Berounce je přeci jen úspěšným uživatelem vesmíru ne-li jeho korunou.

Ale ouha. Jednak stále platí : Ne mocí ani silou, ale duchem mým, praví Panovník, a pak – jestliže byl první Chrám zničen pro nepravost a krveprolití (tedy přestupky zjevné) a tedy i trvání jeho zkázy bylo proroctvím zjeveno, zatímco Druhý chrám byl zničen pro tichou a zbytečnou nenávist chovanou v srdcích tajně (a tudíž je stejným způsobeno utajeno synům člověka datum třetí rekonstrukce) – pořád je tu ten prapůvodní motiv: Co si ve vesmíru objednáš, to se ti skutečně (častokrát naprosto nečekaně) splní. Pochybovat je super. Ověřovat si data a události jakbysmet. Smlouvat s nebesy – O.K. Vždyť jako první s tím začal Abraham (pravda jen s těmi nejčistšími pohnutkami), už když se jednalo o osud měst okolo Sodomy, ale pochybovat o Slovu, o tom co nám šeptá i poměrně důrazně vštěpuje Tatezisn jisborach (včetně toho: dám tobě zemi, která je plničká strdí a mléka) – to už je na pováženou. Meditovat o těchto skutečnostech „pouhé“ tři týdny, je možná jen docela minimální požadavek, který je nám Nebesy poskytován vlastně jako dar. Tak ho, prosím (bez ohledu na klubovou příslušnost) nepromarněme.

A ještě něco – už jen ryze z tradičních zdrojů - nicméně meditovatelné (použitelné) i pro dnešní dny, respektive pro všechny dny, kdy má syn člověka pocit, že je pod „obloukem pohrom“ – kdy jakoby ti mocní byli natolik mocní, že nám z nebe i z podlahy dokážou nestydatostí, nenažraností a křivými cestami udělat olovo a měď. Oni ti špehéři fakt nekecali. Města byla pyšná, opevněná, silná a hrazená – nicméně, je nutno vidět skutečnosti právě i duchovně a skrze zaslíbení Panovníka. Tedy: Jak mohu dostat zemi zaslíbenou, když je osazena obry v městech hrazených? -- Tím, že aplikuji již zmíněné pravidlo : Ne mocí ani silou, ale duchem mým, praví Panovník.

Pak mi možná svitne, že jsou ta města tolik opevněná ne pro svoji moc, ale pro svůj strach!!! Vždyť devátý av je také (opět jen podle tradice) den, kdy se narodí mesiáš, což je nádherná představa, ale sotva přezáří nikoli představu ale naprostou jistotu. A tu konstatuje Jeremiáš: Obrátím jejich smutek v radost, obveselím je, po jejich truchlení ... A ono to přijde!!! Jen neztrácet ducha. Tj. aristokracii cesty – byť i po oblouku z olova a mědi :o)

(psáno pro www.shekel.cz)

Autor: Jaroslav Achab Haidler | středa 20.7.2011 17:38 | karma článku: 9.64 | přečteno: 847x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 327 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 288 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 505 | Diskuse
Počet článků 145 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1689
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...