Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tři týdny respektu

20. 07. 2011 17:38:02
Začíná třítýdenní období „smutku“ – období zvaného „Oblouk mezi pohromami“ tedy mezi 17. tamuz a 9. av (tiša-be-av). Těžko soudit, proč si Nebesa ve svém „plánu chleba“ – tedy v běhu slunečního a zemědělského roku usmyslela pokrotit syny Jisroele zrovinka takhle uprostřed léta.

Tradice talmudu doporučuje omezit veřejné radovánky, svatby, veselice a dokonce i hostiny u příležitosti dokončení studia určitého oddílu či traktátu – tzv. sijumim. (Ačkoli v tomto případě jsou povoleny určité jemné úlevy, protože právě studium je vlastně ta nejúčinnější rekonstrukce obou zničených Chrámů...)

Po oba krajní pilíře tohoto oblouku míváme také ve zvyku se postit.

Praktické důvody nehledejme. Respektive hledejme, vžyť jidiškajt otázky miluje, ale nepokoušejme se je nějak kodifikovat. Mohlo by to totiž dopadnout podobně, jako když se někdo ve snaze přijít na kloub mystériu brit mila spokojí s polo-infantilním argumentem, že při tom písku na poušti to bylo přinejmenším hygienické. Což je pochopitelně ptákovina, protože jinak by to tradice zavedla třeba jako součást iniciačních obřadů někdy ve třinácti letech (podobně jako ulovení simby u mladých Masajů) anebo zařadila mezi zdravotní a hygienické předpisy, a nevystavovala otce dítěte kolosálnímu stresu, že si svého potomka obřezávaného v osmi dnech jeho kojeneckého živůtku jednoduše usmrtí špatným provedením rituálu!!

Racionalitu naopak lze zapojit k tomu, abychom vzali lupu a podívali se na všechny detaily, které mohou potvrdit to, co tradice o všech katastrofách, k nimž mělo dojít ausgerechnet na 17. tamuz anebo 9.av, vyučuje. Počáteční postní den celého „Oblouku mezi pohromami“ by měl být podle bible mj. dnem, kdy Mojžíš rozbíjí první kamenné desky vida, že se lid rozesmilnil okolo Zlatého býčka, tentýž den během babylonského obléhání Jerušalajmu (tedy při ničení Prvního chrámu) se zastavily pravidelné korbanot, protože obleženým došly jateční (obětní) ovce, během helénistického útlaku v Palestině došlo ke spálení svitků tóry a do chrámu byla vnesena modla. Talmud se nás pokouší naučit, že rovněž během 17. tamuz došlo při onom babylonském obléhání Svatého města k prvnímu provalení městských hradeb, a od té doby pak už nepřítel jen tiše postupoval až k srdci – k samotnému Chrámu.

Ale vesmír je tvořen i duchovní složkou. Den před 9. av se podle bible vrátili také špehéři z obhlídky Kenaaánu a již o den později lid Jisroele remcá, že by jim lépe bylo zemříti v Egyptě, než se nechat vytáhnout na svobodu – což je pak (podle tradice) právě tou hlavní příčinou, proč ke zničení obou Chrámů došlo. Lid si o to jednoduše řekl. A pak už nemohlo být jinak... Oba Chrámy byly skutečně zničeny během 9. av. A nejen to, (ovšem zde už mohla zasáhnout vedle Ne-náhody i kalkulace nežidovské vrchnosti) na devátého dne měsíce av gregoriánského roku 1290 dochází k vyhnání židů z Anglie, a o pár set let později v roce 1492 spatřuje světlo světa také edikt jejich katolických Veličenstev Isabelly a Ferdinanda, který nutí židy buď konvertovat anebo opustit Kastilii a celé Španělsko. (Byloť arci zapotřebí židovských konfiskátů anebo loyajálních darů koruně, abychom mohli poprvé v dějinách objevit Ameriku!!) A nastojte – deadline, do kdy mohli španělští židé zůstat ve své vlasti beztrestně, byl opět 9. av!! Téhož dne – pochopitelně podle židovského kalendáře začala také první světová válka... Až by měl jeden pocit, že toho je na jedno logické (a vlastně pragmatické klopýtnutí Lidu) navíc pod vlivem svědků z masa a kostí, křehkých rozvědčíků, kteří jen referovali, že viděli to co viděli, přeci jen dost.

Dost možná, že právě někde tady je nutno hledat onen skutečný důvod, proč je do cyklu chleba zavedeno tři týdny trvající období meditace v okamžicích, kdy všechno míří k pohodičce. Úroda dozrává (pokud zrovna není nebe z oceli a země z mědi, anebo naopak neřádí přívalové deště), cestovky nekrachují, šéf a monotonní pracovní stres je od nás na kila daleko ... až by si jeden skoro připustil, že pod filmem z UV-filtru-krému, mezi dobrými přáteli anebo u grill-party na Berounce je přeci jen úspěšným uživatelem vesmíru ne-li jeho korunou.

Ale ouha. Jednak stále platí : Ne mocí ani silou, ale duchem mým, praví Panovník, a pak – jestliže byl první Chrám zničen pro nepravost a krveprolití (tedy přestupky zjevné) a tedy i trvání jeho zkázy bylo proroctvím zjeveno, zatímco Druhý chrám byl zničen pro tichou a zbytečnou nenávist chovanou v srdcích tajně (a tudíž je stejným způsobeno utajeno synům člověka datum třetí rekonstrukce) – pořád je tu ten prapůvodní motiv: Co si ve vesmíru objednáš, to se ti skutečně (častokrát naprosto nečekaně) splní. Pochybovat je super. Ověřovat si data a události jakbysmet. Smlouvat s nebesy – O.K. Vždyť jako první s tím začal Abraham (pravda jen s těmi nejčistšími pohnutkami), už když se jednalo o osud měst okolo Sodomy, ale pochybovat o Slovu, o tom co nám šeptá i poměrně důrazně vštěpuje Tatezisn jisborach (včetně toho: dám tobě zemi, která je plničká strdí a mléka) – to už je na pováženou. Meditovat o těchto skutečnostech „pouhé“ tři týdny, je možná jen docela minimální požadavek, který je nám Nebesy poskytován vlastně jako dar. Tak ho, prosím (bez ohledu na klubovou příslušnost) nepromarněme.

A ještě něco – už jen ryze z tradičních zdrojů - nicméně meditovatelné (použitelné) i pro dnešní dny, respektive pro všechny dny, kdy má syn člověka pocit, že je pod „obloukem pohrom“ – kdy jakoby ti mocní byli natolik mocní, že nám z nebe i z podlahy dokážou nestydatostí, nenažraností a křivými cestami udělat olovo a měď. Oni ti špehéři fakt nekecali. Města byla pyšná, opevněná, silná a hrazená – nicméně, je nutno vidět skutečnosti právě i duchovně a skrze zaslíbení Panovníka. Tedy: Jak mohu dostat zemi zaslíbenou, když je osazena obry v městech hrazených? -- Tím, že aplikuji již zmíněné pravidlo : Ne mocí ani silou, ale duchem mým, praví Panovník.

Pak mi možná svitne, že jsou ta města tolik opevněná ne pro svoji moc, ale pro svůj strach!!! Vždyť devátý av je také (opět jen podle tradice) den, kdy se narodí mesiáš, což je nádherná představa, ale sotva přezáří nikoli představu ale naprostou jistotu. A tu konstatuje Jeremiáš: Obrátím jejich smutek v radost, obveselím je, po jejich truchlení ... A ono to přijde!!! Jen neztrácet ducha. Tj. aristokracii cesty – byť i po oblouku z olova a mědi :o)

(psáno pro www.shekel.cz)

Autor: Jaroslav Achab Haidler | středa 20.7.2011 17:38 | karma článku: 9.07 | přečteno: 837x


Další články blogera

Jaroslav Achab Haidler

Alexandrijská Sluneta

Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka

28.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 440 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Test jak víno

Jak víno průzračný, jak víno potřebný a jak víno opojný. Test odpovědnosti za mandát a test legitimity mandátu...

12.5.2016 v 22:14 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 524 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Zrady zvon

Ve velikém vesmíru je jedno docela maličké Město bílých límečků. Řízené dlouhá léta Modrými a Pomerančem. Jinak se to v něm koalí všechno úplně stejně, jako všude na světě. Nic nového pod sluncem.

11.5.2016 v 1:49 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 917 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Legrační nebo nebezpečný ?

Zhruba osmačtyřicet hodin poté, co ODSka volí a politicky korektně také gratuluje a tleská komunistickému mini-pohlavárovi, kterého sama navrhla , se Radim Holeček ozývá do tisku a vlastně hlavně pro tisk,

24.2.2016 v 23:54 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 1915 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Slanina

Chci do nižší úrovně ...

Takzvaně produchovnělí člověci stále apelují na potřebu přechodu do vyšší dimenze bytí, nebotakněco. Prý se čas nebo něco jiného nachýlilo a je nutné se tím zabývat a oni jsou tu povolaní, aby nás tam dovedli,

24.9.2018 v 12:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 149 | Diskuse

Jana Slaninová

Škotelník školou povinný aneb Jak do školy v šestapadesáti

Že se denně pohybuje po škole a činí jí dobře, je jednou jisté. Ovšem... Teď je učeň na prvním stupni. Ne, není to „fejk ňús“. „Jste učni a nemáte žádná práva.“ dozvěděl se v šestapadesáti letech muž můj.

24.9.2018 v 8:40 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 473 | Diskuse

Robert Kotál

Povolené odbočování na červenou?

Ministr dopravy Daniel Ťok zvažuje povolené odbočování na červenou, problesklo před pár dny médii. Lehce mne to zaráží.

24.9.2018 v 8:27 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 525 | Diskuse

Jana Majová

Můj rok s Davidem (k cyklu článků David a Genetický Goliáš)

Je to víc než rok ode dne, kdy jsme se poprvé setkali. Kdy jsem poprvé usedla v Davidově pokoji a trochu rozpačitě jsme se oťukávali. Přišla jsem o něm psát. A netušila, jak niterně se mne dotkne jeho příběh.

23.9.2018 v 22:05 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 259 | Diskuse

Vilém Ravek

Jsem nešikovný a k tomu ještě manžel.

Ten, kdo je nešikovný, ale jen málo, se může zdát na první pohled šikovným. Ovšem jen za cenu opakovaných zážitků blízké smrti a tekoucích nervů. Nešikovný manžel by měl být chráněn zákonem.

23.9.2018 v 20:30 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1670
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy




Najdete na iDNES.cz