Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gesta a činy

2. 11. 2011 14:25:09
Nekomentuji. Protože jestliže Spojené státy splní to, co slíbily všem, kdo směli vykonat „gesto“, nelze ještě cokoli komentovat.

. Státy mají jako stálý člen právo veta, takže Palestina pořád ještě není členem OSN, ačkoli podle hlasování UNESCO - 40:18 to vypadá, že tato kdysi renomovaná organizace chce mít nejen vztah k dětem, vědě a kultuře, ale zároveň touží prozíravě naznačit, že „education, science and culture“ prostě panují nadnárodně a jsou možná tím jediným, co může humanizovat i teroristu.

Je to od ní o to statečnější, protože kvůli vzácným památkám, které hodlá UNSECO chránit v okolí Hebronu a Bejt-lechem, je ochotno oželet čtvrtinu svých dotací a ostatní památky chránit jen verbálně, jak už to ostatně dělá dlouhou dobu. (Mimochodem náš Karlův most proti vandalům pražského magistrátu, ani Lázně Kyselka proti bublinkářské lobby nejen že zachránit nedokáže, ale dokonce je ani nehodlá podpořit!!). Je taky maličko proti logice věci, že by v Izraeli nebyly pražádné památky, které si ochranu před raketami Kassám taky zaslouží ...

Ale čemu se divit. Svět se zrychluje a stárne. A již od oněch dob, kdy se Jásir Arafat anebo „tři dny“ instalovaný pan Obama stali nositeli Nobelových cen za mír (!!), jsme stále jen častěji a zřetelněji svědky toho, že žádná evoluce neexistuje. Probíhá tu jen postupná degenerace. Degenerace hodnot. A to takového švungu, jak rychle degeneruje a okorává B*h v nás uvnitř, tj. morálka. (A opět zřetelný příklad z našeho domova, kdy si fašistickou stranu zakládající dosluhující zapisovač z Hradu nestydatě bere za rukojmí – a za své budoucí kléro-fašistické kamarády – všechny církve, které jsou ochotné a schopné poklonkovat moci zrovinka v den, kdy si připomínáme trosky vlastní státnosti!!) Chová-li se pragmaticky Ochlazovač anebo prestižní „jury“ okolo Nobela, proč by se stejně nemělo chovat UNESCO a také občan?

Teprve čas přinese odpověď, zda toto prozatím jen „gesto“ přinese také své ovoce. Rozhoduje, jak už zhruba několik tisíciletí spolehlivě víme, vždycky jen čin. Ovšem takový, který stojí na logice a mravnosti. A co je krásně paradoxní - i vstřícné gesto je čin. A akce vyvolává reakci, takže prozatím jsme jenom svědky, že saudský princ (pravda s Gazou nemá zhola nic společného) nabízí dobrovolníkům milion dolarů za únos vojáka nepřátelské strany. Taky gesto. Hodné princátka...

Nejzajímavějšími body na další cestě k ochraně památek v Betlému, k vědeckému výzkumu v Gaze a kulturním festivalům na Golanech budou ale právě ty okamžiky, kdy se vstřícné gesto UNESCO začne měnit v činy. Nejen činy spojených národů, ale i činy žadatele.

Zda to je to ze strany pokryteckého společenství skutečně první krůček k přijetí Palestiny do OSN, anebo jen prázdné gesto, protože ve finále se tak jako tak počítá s vetováním ze strany USA. Takže vlk se nažere a koza zůstane stále ještě jen polo-státním útvarem. Navíc zhusta teroristickým. Ale bylo lépe se „nějak“ projevit, aby byl pak na chvilku pokoj. A zajímá mne také, zda se UNESCO bude nadále věnovat svému hlavnímu poslání (protože *cedaka vytrhuje ze smrti, ale politikaření je smrtí za živa). Zda důsledně naplní to, k čemu se deklarovalo. Tj. kultura, vzdělání a věda široko po celé kouli. Bez rozdílu.

A hlavně, ať už to s Palestinou skončí jakkoli a jakýkoli postoj k tomu (zcela subjektivně zaujmeme my, pro- i protinaladění), přijde taky na to, zdali si ten propastný rozdíl mezi gestem a činem uvědomíme sami a někde uvnitř. A zdali pak naše následné činy nebudou jen politicky korektními gesty. Tak je tedy Palestina členem UNESCO. Ostatně proč ne?! Vždyť sošku Molocha, Oskara, Českého lva či Nobela může dostat kdokoli. A rovněž členství kdekoli a v kterékoli partičce je dneska taky dost na bačkoru. Podívejte se na Řecko a premiérku Radičovou ... Soška i členství jsou sice tu a tam i docela šikovná věcička, pokud je ale celý spolek postavený na úsměvu anebo výsměchu, svoji hodnotu razantně ztrácejí. Nicméně klanět se jim (ať obdivně či vztekle, tj. přeceňovat jejich význam) – je ovšem modloslužba ...

Autor: Jaroslav Achab Haidler | středa 2.11.2011 14:25 | karma článku: 9.55 | přečteno: 937x


Další články blogera

Jaroslav Achab Haidler

Alexandrijská Sluneta

Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka

28.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 419 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Test jak víno

Jak víno průzračný, jak víno potřebný a jak víno opojný. Test odpovědnosti za mandát a test legitimity mandátu...

12.5.2016 v 22:14 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 517 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Zrady zvon

Ve velikém vesmíru je jedno docela maličké Město bílých límečků. Řízené dlouhá léta Modrými a Pomerančem. Jinak se to v něm koalí všechno úplně stejně, jako všude na světě. Nic nového pod sluncem.

11.5.2016 v 1:49 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 913 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Legrační nebo nebezpečný ?

Zhruba osmačtyřicet hodin poté, co ODSka volí a politicky korektně také gratuluje a tleská komunistickému mini-pohlavárovi, kterého sama navrhla , se Radim Holeček ozývá do tisku a vlastně hlavně pro tisk,

24.2.2016 v 23:54 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 1908 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Největší parkoviště v ČR – dálnice D1

Pokud po D1 nejezdíte, vnímáte jen zprávy o ní. V duchu toho, že většina zpráv je negativních, slýcháte zejména, že dálnice stojí.

23.5.2018 v 15:30 | Karma článku: 5.94 | Přečteno: 164 | Diskuse

Jan Klar

Ta, se kterou teď žiju

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

23.5.2018 v 12:36 | Karma článku: 15.80 | Přečteno: 715 | Diskuse

Pavel Vrba

Lidi, konečně se probuďme

Žijeme v uspěchané době, honíme se za kariérou, za zbožím ve slevě. Nestíháme. Ale rovněž jsme rezignovali na předvídání, dodržování pravidel na silnici, na chodnících, ale i jinde. A výsledek?

23.5.2018 v 12:30 | Karma článku: 18.36 | Přečteno: 731 | Diskuse

Helena Vlachová

Člověk se musí umět prodat

Dnešní svět je hlavně o obchodu o umění se prodat. Proto mi nevadí prostitutky, beru je jako ženy, které zvládají umění prodeje, dokáží komunikovat ústy i tělem, někdy zároveň obojím..

23.5.2018 v 5:45 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 386 | Diskuse

Martina Studzinská

Bolí tě záda? Cvič!

Přesně tohle je věta, kterou určitá ne úplně malá skupina velmi nerada slyší. Cvičit? To zavání námahou. A námahu málokdo vyhledává. Takže jsem pro sebe vyvinula návod, jak cvičit - necvičit. Dovolím si se o něj podělit.

22.5.2018 v 17:14 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 656 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1668
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.