Gesta a činy

2. 11. 2011 14:25:09
Nekomentuji. Protože jestliže Spojené státy splní to, co slíbily všem, kdo směli vykonat „gesto“, nelze ještě cokoli komentovat.

. Státy mají jako stálý člen právo veta, takže Palestina pořád ještě není členem OSN, ačkoli podle hlasování UNESCO - 40:18 to vypadá, že tato kdysi renomovaná organizace chce mít nejen vztah k dětem, vědě a kultuře, ale zároveň touží prozíravě naznačit, že „education, science and culture“ prostě panují nadnárodně a jsou možná tím jediným, co může humanizovat i teroristu.

Je to od ní o to statečnější, protože kvůli vzácným památkám, které hodlá UNSECO chránit v okolí Hebronu a Bejt-lechem, je ochotno oželet čtvrtinu svých dotací a ostatní památky chránit jen verbálně, jak už to ostatně dělá dlouhou dobu. (Mimochodem náš Karlův most proti vandalům pražského magistrátu, ani Lázně Kyselka proti bublinkářské lobby nejen že zachránit nedokáže, ale dokonce je ani nehodlá podpořit!!). Je taky maličko proti logice věci, že by v Izraeli nebyly pražádné památky, které si ochranu před raketami Kassám taky zaslouží ...

Ale čemu se divit. Svět se zrychluje a stárne. A již od oněch dob, kdy se Jásir Arafat anebo „tři dny“ instalovaný pan Obama stali nositeli Nobelových cen za mír (!!), jsme stále jen častěji a zřetelněji svědky toho, že žádná evoluce neexistuje. Probíhá tu jen postupná degenerace. Degenerace hodnot. A to takového švungu, jak rychle degeneruje a okorává B*h v nás uvnitř, tj. morálka. (A opět zřetelný příklad z našeho domova, kdy si fašistickou stranu zakládající dosluhující zapisovač z Hradu nestydatě bere za rukojmí – a za své budoucí kléro-fašistické kamarády – všechny církve, které jsou ochotné a schopné poklonkovat moci zrovinka v den, kdy si připomínáme trosky vlastní státnosti!!) Chová-li se pragmaticky Ochlazovač anebo prestižní „jury“ okolo Nobela, proč by se stejně nemělo chovat UNESCO a také občan?

Teprve čas přinese odpověď, zda toto prozatím jen „gesto“ přinese také své ovoce. Rozhoduje, jak už zhruba několik tisíciletí spolehlivě víme, vždycky jen čin. Ovšem takový, který stojí na logice a mravnosti. A co je krásně paradoxní - i vstřícné gesto je čin. A akce vyvolává reakci, takže prozatím jsme jenom svědky, že saudský princ (pravda s Gazou nemá zhola nic společného) nabízí dobrovolníkům milion dolarů za únos vojáka nepřátelské strany. Taky gesto. Hodné princátka...

Nejzajímavějšími body na další cestě k ochraně památek v Betlému, k vědeckému výzkumu v Gaze a kulturním festivalům na Golanech budou ale právě ty okamžiky, kdy se vstřícné gesto UNESCO začne měnit v činy. Nejen činy spojených národů, ale i činy žadatele.

Zda to je to ze strany pokryteckého společenství skutečně první krůček k přijetí Palestiny do OSN, anebo jen prázdné gesto, protože ve finále se tak jako tak počítá s vetováním ze strany USA. Takže vlk se nažere a koza zůstane stále ještě jen polo-státním útvarem. Navíc zhusta teroristickým. Ale bylo lépe se „nějak“ projevit, aby byl pak na chvilku pokoj. A zajímá mne také, zda se UNESCO bude nadále věnovat svému hlavnímu poslání (protože *cedaka vytrhuje ze smrti, ale politikaření je smrtí za živa). Zda důsledně naplní to, k čemu se deklarovalo. Tj. kultura, vzdělání a věda široko po celé kouli. Bez rozdílu.

A hlavně, ať už to s Palestinou skončí jakkoli a jakýkoli postoj k tomu (zcela subjektivně zaujmeme my, pro- i protinaladění), přijde taky na to, zdali si ten propastný rozdíl mezi gestem a činem uvědomíme sami a někde uvnitř. A zdali pak naše následné činy nebudou jen politicky korektními gesty. Tak je tedy Palestina členem UNESCO. Ostatně proč ne?! Vždyť sošku Molocha, Oskara, Českého lva či Nobela může dostat kdokoli. A rovněž členství kdekoli a v kterékoli partičce je dneska taky dost na bačkoru. Podívejte se na Řecko a premiérku Radičovou ... Soška i členství jsou sice tu a tam i docela šikovná věcička, pokud je ale celý spolek postavený na úsměvu anebo výsměchu, svoji hodnotu razantně ztrácejí. Nicméně klanět se jim (ať obdivně či vztekle, tj. přeceňovat jejich význam) – je ovšem modloslužba ...

Autor: Jaroslav Achab Haidler | středa 2.11.2011 14:25 | karma článku: 10.04 | přečteno: 937x

Další články blogera

Jaroslav Achab Haidler

Alexandrijská Sluneta

Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka

28.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 11.61 | Přečteno: 462 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jílek

Za mého mládí se dožívali vyššího věku

V mládí jsem si dal závazek, že až budu starý, nebudu říkat, že za mého mládí byla tráva zelenější a voda mokřejší. Teď poprvé ho musím porušit, poněvadž se tenkrát fakt dožívali vyššího věku.

17.2.2019 v 20:04 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 457 | Diskuse

David Gruber

Plynulá angličtina za dvě hodiny – šílenství klamavé reklamy…

...dosahuje nebývalých výšin. Zkoušel jsem klikat na takovýto odkaz, antivirový program mne zabrzdil. Ale dovedu si představit, co tam asi je. Leštěný prd, řekl by jeden známý bloger.

17.2.2019 v 18:16 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 508 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Zakládám hnutí "NE" a budu předsedkyní

Proč ne? Ani můj původ není český, jsem Řekyně, umím o dost lépe česky nežli Andrej Babiš a nechodím hnutá na jednu stranu s plnou taškou lejster, protože používám laptop. Prostě jsem modernější.

17.2.2019 v 17:59 | Karma článku: 24.88 | Přečteno: 531 | Diskuse

Petr Omelka

Sýr se znamením erotiky

Pro některé je to jenom kousek předraženého cosi, co "žabožrouti" a jim podobní zbytečně považují za něco extra. Po labužníky je to ale Sýr s velkým S - Roquefort

17.2.2019 v 16:10 | Karma článku: 18.61 | Přečteno: 539 | Diskuse

Libuše Palková

Holit hulit a hlaholit aneb alkohol je metla lidstva

Když má člověk trochu vypito, napadají ho nejrůznější blbosti. Ale horší je, že ve stavu sdílnosti způsobené alkoholem, i rozumný jedinec se o ty blbosti začne dělit s ostatními. Protože v tu chvíli mu to tak moc hloupé nepřipadá.

17.2.2019 v 12:33 | Karma článku: 16.48 | Přečteno: 1219 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1672
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy

Najdete na iDNES.cz