Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Teta Ester nepůjčí (Wa-jigaš)

30. 12. 2011 15:56:06
„Skřítkové z Křinického údolí“ mají pro mě nejen svoji dynamiku hudební (mně příjemnou – poblízkou Dvořákovi), ale žel zároveň také maličko dynamiku jedné patrně nevykořenitelné pověry.

Skladatel Miloš Bok (tehdy s partiturou ještě vonící novotou) snil o jejím veřejném provedení. Sedávali jsme nad tím, jak mu pomoci jak veřejné provedení zafinancovat. A najednou z Miloše vypadlo cosi nečekaného. A to jsme ještě nic nepopili, takže polehčující okolnost případného vlivu omamných látek škrtněme. Zkrátka, že je ochoten posléze (až bude slavný, žádaný a slaven – tedy bohat) zaplatit libovolné úroky, jen když mu teď nějakých pár stovek tisíc seženu.

Ujistil jsem ho, že neseženu, protože žádné prachy nemám, a že kdybych měl anebo věděl kde sehnat, tak to dostane bezúročně. Začal pomrkávat jakoby házel blinkr,a když jsem nadále setrvával v pro něj patrně nepochopitelné „nedovtipnosti“, - rozbalil to (jelikož je pruďas) docela „natrvrdo“: „No tak řekni nějaké tetičce, vy židi přeci máte prachů jak sviňa...“

Chtěl jsem vědět, jak na to přišel. A bylo mi sděleno, že jsme přeci ten vyvolený národ. Uff, kde se to furt v lidech bere?

Od různých lidí, ať už z katolického fundamentu, který si buď neuvědomuje anebo naopak moc dobře ví, že dolejzá ke křížku k židovi, stejně tak od zvedáků pravice a milovníků pochodů, jsem na takové pověry byl zvyklý už tehdy. Ale z intelektuálních či pseudo-intelektuálních kruhů jsem to nečekal. Nejsem si ale jistý, že Miloš v tomto ohledu za těch 20 let nějak podstatněji zmoudřel. Ale právě ono zmoudření je možná docela relevantní k naší parašat Wa-jigaš.

Přeskočme dnes jak se Josefovi bratři i otec klaní, přesně jako v tom docela prvním problematickém snu (na to, kam se poděla při klanění jeho matka (měsíc) ze snu druhého se soustředíme jindy) a přeskočme dokonce i happyend ze shledání. Pojďme rovnou k pověře. Protože v závěru této parašat, nám zase ti židi ožebračí celý Egypt. Josef Egyptský se stává prvním organizátorem obilní burzy, což se pak s rozvojem Talmudského žida údajně ukázalo i na jejich lichvařině středověku atd., učí Röhling a další pra-nacisté, které dodnes vděčně papouškuje jak pan Adam Bartoš, tak i další jemu podobní.

Lidé stejně pověrčiví ale méně nenávistní si to pak vysvětlují (místo aby se zamysleli ku zmoudření) oním polo-mýtickým „vyvolením/ vyvoleností“ lidu Jisroele. Pověra!

Středověký žid se prostě naučil „dělat prachy“, k tomu práva a doktořinu, a především hebrejsky myslet (až to někomu připadá drzé) a skládat vtipy sám na sebe jenom proto, že mu to jeho okolí nedovolilo!!! Půdu totiž nedostal, k řemeslu ho nikdo nepustil, a dokonce ani v obchodu ho rádi neviděli, směl jen valchovat kůže, lichvařit a vinopalničit, v nejlepším případě - jako „majetek“ vrchnosti (jen o něco hodnotnější než třeba rybník anebo pivovar) - směl pro ni řídit výkup a prodej toho, co křesťanský nevolník na svém políčku vypachal. Stal se takovým ne pro svoji „vyvolenost“ (rozuměj štěstí, dar „dělat prachy“ a vrozený vztah k nim), ale protože křesťan špatně četl bibli. A donutil tak žida, aby byl o tři sta let napřed. A po těch třech stech let, když už kapitál byl důležitější než církev, najednou dostal pocit, že je pozadu, ne proto, že se flákal, ale že jsou židi „vyvolení“. Pověra!

Stejně tak ani žid Josef není žádný vydřiduch „vyvolený“ k likvidaci Egypta. Nelida, který šikovně zneužije zbídačelého proletariátu okolo Nilu ke svému obohacení. Vraťme se do 41. kapitoly Genesis. Ono to totiž začíná už tam.

Tam má Josef pořád ještě žalářní špínu v nozdrách, když referuje, co se stane v příštích 14 letech, a co by tudíž bylo dobré učinit (pro lidi!). Těžko jakkoli kalkuluje. Pouze o mystériu, se kterým se my pereme polovičatým „ono možná někde mezi nebem a zemí něco bude, ale dejte mi s tím pokoj“ vůbec nepochybuje, důvěřuje a má jistotu. „Snopravcem“ je jen shodou okolností. Má tedy obecný talent všech talentovaných (nikoli vyvolených). Takových vykladačů bylo i mezi nežidy...

A pokud se mu to náhodou nezdálo předem, což nám ta zákeřná tóra tají, tak tehdy ještě vůbec netuší, že to bude on, kdo bude pověřen vytvořením obilní burzy. Pouze říká: „Poslyš králi, sen není složitý, je jen maličko tvrdý a bylo by dobré, myslit na lidi. A přemýšlet, co po nás nebesa vlastně chtějí.“ Není vyvolený, není na prachy, pouze myslí a přemýšlí... To není o „vyvolení“, nýbrž o volbě! A taky se neschovává za „víru“, ale důvěřuje. Důvěřuje Tomu, o kom nepochybuje. Nepopřává Mu milostivě „právo existovat“ díky „daru“ své „víry“, ale bezmezně Mu důvěřuje v respektu, který nasál někde v mládí ze skutků a tradice těch, co ho učili žít, psát a kráčet.

A ještě jeden detail k té židovské lakotě. I když to bez pomoci midrašů přímo z textu bible nedokážeme úplně až na dřeň, přeci jen se zdá, že ve chvílích kdy Josef okrádá a rozkrádá (pro faraona!) celý Egypt i Kenaán, jakoby první dva roky (1/peníze a 2/statky) lidi nakupovali jen „chleba“. Jakoby snad všechno zrní projedli. Teprve třetího roku totiž zaznívá z úst žida nelidy: „A co takhle vnímat obilí taky jako zrno? Jděte a osívejte. Okopírujte ten deset let starý model obilní burzy a diverzifikace rizik. Je před námi pořád ještě čtveřice hladových let, možná že se neurodí zhola nic, ale neprojezte to všecko, osívejte. A jestliže se urodí, rozdělte na pět dílů. Jedním zaplatíte pronájem faraonovi a čtyři si necháte. Dva k jídlu a dva na semeno...“ (gn 47:23-24).

Röhlingové, Bartošové a možná i Miloš Bok sice řeknou : „Beztak to byl jen židovský kalkul, proč jim to neřekl už prvního roku?“ – A nikdo jim to spolehlivě nevyvrátí. Leda opět myšlení a přemýšlení. Tohle určitě není vyvolenost. Vždyť eventuelní apriorní židovská vypočítavost a kalkul, by byla spíš kletbou než „vyvolením“, a tóra (která nás učí: žádný druhého neoklamávejte, chudého, sirotka a vdovy nebudeš utiskovati, Hospodinu, svému bohu to neučiníš ...) by popírala sama sebe. A s čím pak tedy přišel „kšeftovat“ vyvolený anebo prokletý žid z Galileje?

A pokud platí ono: Jediné, čehož od tebe Panovník vyhledává, je, abys činil soud, miloval milsordenství a pokorně chodil se svým Bohem, měřme i Josefa a jeho potomky a příbuzné stejným metrem. Tak za prvé, možná se mu ani nesnilo, že to pobírači dávek všechno projedí, vždyť jeho vychovávali i k odpovědnosti za druhé. Za druhé: i nám neznabohům trvá už přes deset let (nejen ty Josefovy dva!), a pořád nejsme schopni se poučit (učinit soud a zastat se utiskovaných), kdo je tady vlastně „na prachy“ a jak mu to zatrhnout, a za třetí: Proč mu tehdy lidi nenadávají do zatracených židů, a nevyjdou do ulic, ale víceméně mu děkují: Zachoval jsi životy naše, tohle bereme, dovolte nám s faraonem sloužit a zemi-dělat za stanovených podmínek... (47:25)?

Nebo ta židovská tóra zase překrucuje?

(psáno původně pro www.shekel.cz )

Autor: Jaroslav Achab Haidler | pátek 30.12.2011 15:56 | karma článku: 9.79 | přečteno: 864x


Další články blogera

Jaroslav Achab Haidler

Alexandrijská Sluneta

Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka

28.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 419 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Test jak víno

Jak víno průzračný, jak víno potřebný a jak víno opojný. Test odpovědnosti za mandát a test legitimity mandátu...

12.5.2016 v 22:14 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 517 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Zrady zvon

Ve velikém vesmíru je jedno docela maličké Město bílých límečků. Řízené dlouhá léta Modrými a Pomerančem. Jinak se to v něm koalí všechno úplně stejně, jako všude na světě. Nic nového pod sluncem.

11.5.2016 v 1:49 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 913 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Legrační nebo nebezpečný ?

Zhruba osmačtyřicet hodin poté, co ODSka volí a politicky korektně také gratuluje a tleská komunistickému mini-pohlavárovi, kterého sama navrhla , se Radim Holeček ozývá do tisku a vlastně hlavně pro tisk,

24.2.2016 v 23:54 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 1908 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Největší parkoviště v ČR – dálnice D1

Pokud po D1 nejezdíte, vnímáte jen zprávy o ní. V duchu toho, že většina zpráv je negativních, slýcháte zejména, že dálnice stojí.

23.5.2018 v 15:30 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 128 | Diskuse

Jan Klar

Ta, se kterou teď žiju

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

23.5.2018 v 12:36 | Karma článku: 15.80 | Přečteno: 703 | Diskuse

Pavel Vrba

Lidi, konečně se probuďme

Žijeme v uspěchané době, honíme se za kariérou, za zbožím ve slevě. Nestíháme. Ale rovněž jsme rezignovali na předvídání, dodržování pravidel na silnici, na chodnících, ale i jinde. A výsledek?

23.5.2018 v 12:30 | Karma článku: 18.14 | Přečteno: 725 | Diskuse

Helena Vlachová

Člověk se musí umět prodat

Dnešní svět je hlavně o obchodu o umění se prodat. Proto mi nevadí prostitutky, beru je jako ženy, které zvládají umění prodeje, dokáží komunikovat ústy i tělem, někdy zároveň obojím..

23.5.2018 v 5:45 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 385 | Diskuse

Martina Studzinská

Bolí tě záda? Cvič!

Přesně tohle je věta, kterou určitá ne úplně malá skupina velmi nerada slyší. Cvičit? To zavání námahou. A námahu málokdo vyhledává. Takže jsem pro sebe vyvinula návod, jak cvičit - necvičit. Dovolím si se o něj podělit.

22.5.2018 v 17:14 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 653 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1668
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.