Sami volají po odstřelu

22. 01. 2012 18:56:22
Všímáte si, jak úpěnlivě volá současná vrchnost po tom, abychom ji konečně odstřelili? Připomíná to prosbu o tzv. ránu z milosti, jak si ji lidstvo vytvořilo někdy v oblouku dávno dávínko před křižáckými válkami a hluboko za zákopy První světové...

Bojovník nemá nohy, vnitřnosti vyhřezly po zásahu šrapnelem nebo damascénem, už nemá naději, ale nemůže nikam couvnout, a tak prosí milosrdné bytosti, aby mu tu ránu z milosti poskytli dřív, než dorazí skutečné peklo...

Nejinak je tomu i s těmi, kdo na všech úrovních údajně „vykonávají“ řízení a vedení člověčí společnosti. Kdo pověřeni „voličem“ údajně hospodaří a pečují. Ano pečují. Ale o podnikatelské a finanční blaho „voličů“ pouze několika, na něž zbytek nevolníků doplácí.

Příběh je „neverending“ a už se pomalu zajídá, nudí: Nic se neděje – Budu se bránit. Podám trestní oznámení – Vyžaduji presumpci neviny – Ano udělal jsem to, ale.. – Ano udělal to, ale vše je v souladu se zákonem...

Pak je ale asi špatný zákon, respektive jeho dárce. A protože zákonodorcem je shodou koaličních okolností zase jenom onen sbor těch, kdo pak vyprávějí své „neverending-sorry“, musíme se snažit pochopit zákony dva. Nejen zákon soudu ale také zákon druhého pilíře vesmíru a tím je milosrdenství.

I tihle soldáti volající po ráně z milosti byli kdysi jenom lidi. S chybami, vydíratelní přesně tak jako ti, které vydíral estébák, a mezi nimi snad pár opravdových snílků. Teprve později se na ně napojili ti, co mají „štěnice“ za každou skříní. A když se tahle hrstka „jenom-lidí“ postupně transformovala na subjekty podnikající v politice, začali si připouštět pocit, že jsou nad-lidmi. Ovšem jenom proto, že jsme jim to povolili. Že i my porušili zákon soudu – respektive soudnosti.

Soudnost by nám byla napověděla, že dokonce i zkoalený nadčlověk má taky jen dvě dírky do trávicího traktu a navíc je především naším „zaměstnancem“. Sluha nikoli pán.

To my sami jsme špatní „podnikatelé“, když jsme jim povolili, aby otročili namísto nám nějaké třetí straně. Navíc v setrvalé hrůze z toho, že někdo bude aplikovat nejen zákonitosti soudu, ale i obyčejné soudnosti a začně to po nich vyžadovat.

Obyčejný člověk (jimiž byli kdysi taky) totiž nikdy dobrovolně nestrká hlavu do oprátky. Už proto, že dav vždycky po nějaké té kebuli na míse touží. A tak se začalo konat nezákonně vždy jaksi v rámci zákona. A „stínáni“ jsou nakonec jenom ti, kteří už od počátku věděli, že jsou „povoláni k ušlechtilosti“ jenom proto, že v budoucnu obětováni skutečně budou!! Ale za slušné prachy, které smějí pobírat do chvíle, než to praskne – jako bílí koně, pan Kušnierz a mnozí další.

O pár let později, už začaly další partaje vznikat bez hry na „čisté muže“ a „otce konšely“, ale rovnou a otevřeně jako podnikatelské subjekty. Jak se zhrozili a kolik křiku natropili ti, kteří si přáli nadále předstírat, že mají nějaký program!! A my v touze po hlavách na míse, neviděli, že není rozdílu mezi barvou, logem, kampaní a subjektem.

Spolehání na zákon soudu (tedy hru na hlavy na míse a na hlavy pomazané) nás nakonec dovedlo až k tomu, že jsme si pokazili (už tak dost vágní) morálku vírou, že rozkrást unijní prachy je normální. Problém je, že jsme si při tom rozkrádání sami nenakradli nic. Spolupachatelé s holou řití a dluhama.

Že na míse leží naše vlastní hlava, a hlavy pomazané nejsou nic víc než hlavěnky podmazané. Mají sice společně s námi také svůj osobní dluh panu Kalouskovi ve výši 140 tisíc na hlavu, a dalších zhruba 150 tisíc svým lokálním zastupitelům. Stejně jako my, ale co to pro ně je nějakých třista tisíc??? Když by „po zákonu“ měli splácet miliony a miliardy, s nimiž jim teď (sice nepříliš ochotně, ale žel naprosto ze zákona) pomůžeme my nevolníci.

Přílišnou koncentrací na zákon soudu, jsme nějak zapomněli na druhý pilíř vesmíru. Zákon milosrdenství. Lze-li páchat zločin ze zákona, musíme být k těm, kdo zákon stanovují, milosrdní. Pomoci jim kr svobodě. Zákonodárci jsou už unaveni. Tak rádi by šli od koryta. Chtějí se svého břemene zbavit, přestat otročit několika kmotrům a být den co den vystaveni vzrůstajícím otázkám davu, který se začíná ptát po logice. Ale sami vydíraní, zkorupmovaní a zataženi do prolamujících se kauz, už ani nemohou jednat jinak.

A tak vysílají tichý a zoufalý signál. Odstřelte nás sami. Jasně, že losovačky jsou svinstvo. Že se dá během nich fixlovat nejlépe. Ale jsou „zákonné“. Chápete ?! Totálně košer. Takže to nikdo nezastaví!! Zákonné je i „odklánění“, naprosto zákonné jsou všechny otevřené karty i dosud nepoznané Closedcards, také všechny velké a malé tendry i královsky opulentní zlaté padáky.

Totéž (jen s krajským dopadem ale stejně olbřímí nestydatostí) prohlásí i něco tak pozoruhodného, jako je ústecká krajská hejtmanka Vaňhová, a pochopitelně i zastupitelstva všech proslulých měst.

Stále stejné volání: „SOS - veškerý zákon je naprosto na nic.Víte to vy, poddaní, a pochopitelně i my zákonodárci a vykonavatelé zákona. Ale my jsme už příliš ve vleku démona. Nevěřte na nové sliby. Na nové tváře ve stávajících strukturách. Věřte jenom sobě. Soudnosti a toleranci s člověčinou. Selskému rozumu. Milosrdenství.

Prosíme – dejte nám už konečně ránu z milosti. Pryč s námi. Vykašlete se na naše hlavy, oni nás „popraví“ sami naši kmocháčkové (pokud vám jde o naše hlavy), popraví nás sami, až jim zamezítě přístup k penězotokům. Sami a sebe pak vybijí svým soukromým bojem gangů o moc. Takže hlav se nakonec dočkáte, ale teď buďte milosrdní!! I k sobě. Především k sobě. A odstřelte nás...“

Nemusí kvůli tomu svištět gilotina, nemusí střílet Aurora, dokonce ani defenestrace příliš nepomůže, protože ti, co sedí na radnicích jsou jenom vyděšené loutky. Zkusme je „odstřelit“ z milosti. Tlustou čáru – po které (i když v jiném kontextu volal kdysi stařík z Hradu).

Teď je především nutno zastavit zákonnou nezákonnost. On je totiž zatracený rozdíl mezi zákonem volného trhu a zákonem povolené krádeže. A tím spolehlivým dělítkem, dokonalým lakmusovým papírkem je otevřenost, informace, možnost srovnání a možnost dialogu.

V okamžiku, kdy je všeobecným trendem to, že obcházení zákona je legální, že nastavujeme zákony tak, aby se dalo zločinně krást, lze podniknout jediné. Zrušit nejen zákon, ale i nastavené zákonitosti i pochopitelně i úřadující zákonodárce.

Politicky korektní kecy o demokracii jsou pouhé žvásty, pokud je vyslovujeme v době diktatury Nemorálky. Jejím odstřelem sice spadneme do těžkých (zejména finančních) pomejí, ke hvězdám konzumu bude asi na několik dekád zatraceně daleko, ale k těm podle Kanta naopak o krok blíž. Jde totiž o ten „mravní zákon ve mně“ spolu se soudnou logikou a odvahou jednat.

Autor: Jaroslav Achab Haidler | neděle 22.1.2012 18:56 | karma článku: 20.06 | přečteno: 1393x

Další články blogera

Jaroslav Achab Haidler

Alexandrijská Sluneta

Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka

28.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 11.61 | Přečteno: 462 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jílek

Za mého mládí se dožívali vyššího věku

V mládí jsem si dal závazek, že až budu starý, nebudu říkat, že za mého mládí byla tráva zelenější a voda mokřejší. Teď poprvé ho musím porušit, poněvadž se tenkrát fakt dožívali vyššího věku.

17.2.2019 v 20:04 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 341 | Diskuse

David Gruber

Plynulá angličtina za dvě hodiny – šílenství klamavé reklamy…

...dosahuje nebývalých výšin. Zkoušel jsem klikat na takovýto odkaz, antivirový program mne zabrzdil. Ale dovedu si představit, co tam asi je. Leštěný prd, řekl by jeden známý bloger.

17.2.2019 v 18:16 | Karma článku: 17.86 | Přečteno: 469 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Zakládám hnutí "NE" a budu předsedkyní

Proč ne? Ani můj původ není český, jsem Řekyně, umím o dost lépe česky nežli Andrej Babiš a nechodím hnutá na jednu stranu s plnou taškou lejster, protože používám laptop. Prostě jsem modernější.

17.2.2019 v 17:59 | Karma článku: 23.71 | Přečteno: 503 | Diskuse

Petr Omelka

Sýr se znamením erotiky

Pro některé je to jenom kousek předraženého cosi, co "žabožrouti" a jim podobní zbytečně považují za něco extra. Po labužníky je to ale Sýr s velkým S - Roquefort

17.2.2019 v 16:10 | Karma článku: 18.37 | Přečteno: 522 | Diskuse

Libuše Palková

Holit hulit a hlaholit aneb alkohol je metla lidstva

Když má člověk trochu vypito, napadají ho nejrůznější blbosti. Ale horší je, že ve stavu sdílnosti způsobené alkoholem, i rozumný jedinec se o ty blbosti začne dělit s ostatními. Protože v tu chvíli mu to tak moc hloupé nepřipadá.

17.2.2019 v 12:33 | Karma článku: 16.47 | Přečteno: 1208 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1672
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy

Najdete na iDNES.cz