Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak uvadá řeřicha ?

22. 03. 2012 23:27:07
Přesně tak, jak studuje. - Falešně. Chápu, každý jsme jen člověk a asi by se mělo říci: Chudák starý pán,

Tak dlouho sloužil Moravanům, a takový nevděk!! Jde od válu celý smutný, dost vyčerpaný, s podlomeným zdravím a hlavně – jeho dosavadní mecenáš ho nepodrží. Bodejť, když je třeba rozhodit mladší a neokoukané řeřichové úponky v jiných partajích...

Co proti němu mají? Vždyť občas uvařil na fejsu nějakou tu palačinku, odtajnil jiný recepis, zaasistoval i při svatbách na lanovce (která dnes těší snad už jen ex-prímatvora a ex-ústečáka Kubatu. Ten pán, jenž řvával na férovku na rozhodčí, ale sám pískal taky pěkně falešně a navíc tančil, podobně jako pan Opisovač, tak jak mu jiní pískali...). A jinak nic. Nic špatného. Jen po několik nekonečně dlouhých volebních období přičinlivě odkláněl a ukláněl se. Sedí také v neuvěřitelné spoustě dozorčích rad, a tam, kde nesedí, tam alespoň telefonuje a vyřizuje vzkazy (jako se to dělá u Bémů). Jako eko-náměstek pochopitelně nemohl chybě+t ani u zrodu obou největších kuriozit (za unijní prachy, které ale město od Unie možná nikdy nedostane) tj. u lanovky a u parčíku.

Zajímá-li vás, kteří další soudruzi rokovali u kulatého stolu novodobých Artušů, jsou jimi:

Léta Páně 2008 vznikla řídící skupina pro projekt "Městské sady" ve složení: Ing. Milan Bartůněk, Mgr. Arno Fišera, Bc. Jan Řeřicha, Michal Rožec, Ing.arch. Michal Šrámek, Ing. Tomáš Sýkora, Ing. František Podrápský, Ing. Rudolf Jakubec, Ivo Zíka, Ing. Martina Šplíchalová

(čerpáno z „bůčku“ čili Knihy tváří )

Tento „hrdina jednoho safra draze vleklého okamžiku“ nám teď odchází, zachycen na snímku Petra Sochůrka v roztomilé póze, kdy si během balení svých politických svršků naposledy zkouší, jak probíhají losovačky. A jak taková řeřicha uvadá?

Stejně falešně a v bláhovém nevědomí, jak řídila město a opisovala. (Kdoví jestli jen své bakalářky)! „Domů mi doručovali hanlivé tištěné pohlednice, což svědčí o cíleném útoku organizované skupiny.“ – sdělil prý redaktoru Vorlíčkovi. Pravda, pan Vorlíček, je schopen napsat naprosto cokoli, jen aby se jeho úd četl (ÚD), ale věřme, že si snad pan Řeřicha svůj rozhovor před otištěním alespoň přečetl. Tedy, že to snad budou skutečně jeho slova a jeho formulace.

„Organizovaná skupina“? To může napsat snad jedině opravdu zatraceně unavený muž. Navíc paranoik. A lhář.

Ony „hanlivé pohlednice“, kde nějaký kmotr řídí loutku Porkyho, jsem viděl také. Donedávna byly vylepeny na sloupech a rozvodných skříních po městě. Asi se prostě ujaly a líbily. Jen v Paláci Zdar v informačním středisku města je neseženete... Škoda!

A hlavně, hanlivé nebyly!! Byly jen komické, jako sám náměstek.

A pokud mu někdo na jejich rubovou (bílou, naprosto nehanlivou) stranu něco napsal, pak asi jenom z čirého zoufalství a proto, že starý pán absolutně nekomunikoval. A na všechny nehanlivé předchozí dotazy o tom, co dobrého pro nás chystá, jak podvádí občana a komu posluhuje, povýšeně mlčel jako hrob téměř hromadný. Veškerá případná „hana“ tedy padá na jeho hlavu zcela právem.

Vždyť, kdo mlčí a chrání lidi před pravdou (byť jenom před pravdou o dluzích a kvazi-nákladech na nesmysly), ten si pohanění zaslouží. A daleko větší pohanění než pouhý ironický úsměv. Úsměv organizované skupiny...

Takže, milí spoluobčané – jste organizovanou skupinou!! (Dokud vás mohl beztrestně dojit, byli jste pro něj „nevolníky“, kterým se neodpovídá. Sotva ho posílají do Skorotic, ajta – hned je z vás „organizovaná skupina“. A pozítří už budete dost možná teroristama. A zasáhou proti vám Mulder a Scullyová (= exekutor a TOPka)

Ale střípek naděje tu přeci jenom zbývá. Zkuste si představit, kolik bývalých i přežívajících koaličníků přemýšlí podobně paranoicky!! To je obrovská naděje, protože těm konšelům, které jiné ryby z proti-rybníka neprásknou a nepozavírají, těm možná brzičko hrábne... Pak půjde jen o to, nepustit tam ze střídačky nějaké ty „bez dvou za dvacetníky“ ...

Hráblo patrně i panu Řeřichovi, který jednou půlkou úst (do kterých si přestal vidět) vypráví jakási „Akta X“ o organizované skupině hanilů, ale vzápětí panu Vorlíčkovi svěří: „Absolutní nekomunikace s veřejností zapříčinila ve svém důsledku i vyšší pracovní vytížení i zhoršení mého zdravotního stavu.“

Nejde jen o to, že sám pošetile s dětskou prostoduchostí ( a tohle děcko nám tu náměstkovalo!!) naplno přiznává, že celá léta nekomunikoval, ale navíc mluví naprosto nekoherentně. Prostě jako nepřemýšlející člověk. Vždyť pokud někdo nekomunikuje (= nedělá, co by měl, nedělá nic), jak může mít „vyšší pracovní zatížení“ a následovně se z toho složit? Vy jste snad s oteplením začátkem března neonemocněli?

Stejně pošetilé je i jeho „slovo do pranice“ svěřené panu Vorlíčkovi závěrem: „Myslím, že mou práci by měli hodnotit jiní...“ Šmankote jak??? Když ji od začátku až do odvolání úzkostlivě tají!! Nikdo neví jak vystudoval, nikdo neví, jak hospodařil, nikdo neví, co se na něj ještě vysype...

Ale pozor. Taková řeřicha se umí klonovat, uvádí Řeřicha. A ani on, unavený a nepochopený to nevzdává, protože, jak sdělil Deníku : „Těším se na práci v zastupitelstvu, znalosti a zkušenosti, jež jsem získal, nabídnu veřejnosti a budu pro ni pracovat...“ Jen co zloba, závist, zášť, hněv a svár trochu pominou...“ Takže pozor lidi: Na stráž!

Anebo je to všechno úplně jinak. I to je možné. Pak ale víte, co asi čtete, když si nagooglíte anebo dokonce koupíte ÚD ...

Autor: Jaroslav Achab Haidler | čtvrtek 22.3.2012 23:27 | karma článku: 13.97 | přečteno: 1486x


Další články blogera

Jaroslav Achab Haidler

Alexandrijská Sluneta

Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka

28.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 419 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Test jak víno

Jak víno průzračný, jak víno potřebný a jak víno opojný. Test odpovědnosti za mandát a test legitimity mandátu...

12.5.2016 v 22:14 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 517 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Zrady zvon

Ve velikém vesmíru je jedno docela maličké Město bílých límečků. Řízené dlouhá léta Modrými a Pomerančem. Jinak se to v něm koalí všechno úplně stejně, jako všude na světě. Nic nového pod sluncem.

11.5.2016 v 1:49 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 913 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Legrační nebo nebezpečný ?

Zhruba osmačtyřicet hodin poté, co ODSka volí a politicky korektně také gratuluje a tleská komunistickému mini-pohlavárovi, kterého sama navrhla , se Radim Holeček ozývá do tisku a vlastně hlavně pro tisk,

24.2.2016 v 23:54 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 1908 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Největší parkoviště v ČR – dálnice D1

Pokud po D1 nejezdíte, vnímáte jen zprávy o ní. V duchu toho, že většina zpráv je negativních, slýcháte zejména, že dálnice stojí.

23.5.2018 v 15:30 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 128 | Diskuse

Jan Klar

Ta, se kterou teď žiju

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

23.5.2018 v 12:36 | Karma článku: 15.50 | Přečteno: 703 | Diskuse

Pavel Vrba

Lidi, konečně se probuďme

Žijeme v uspěchané době, honíme se za kariérou, za zbožím ve slevě. Nestíháme. Ale rovněž jsme rezignovali na předvídání, dodržování pravidel na silnici, na chodnících, ale i jinde. A výsledek?

23.5.2018 v 12:30 | Karma článku: 18.14 | Přečteno: 725 | Diskuse

Helena Vlachová

Člověk se musí umět prodat

Dnešní svět je hlavně o obchodu o umění se prodat. Proto mi nevadí prostitutky, beru je jako ženy, které zvládají umění prodeje, dokáží komunikovat ústy i tělem, někdy zároveň obojím..

23.5.2018 v 5:45 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 385 | Diskuse

Martina Studzinská

Bolí tě záda? Cvič!

Přesně tohle je věta, kterou určitá ne úplně malá skupina velmi nerada slyší. Cvičit? To zavání námahou. A námahu málokdo vyhledává. Takže jsem pro sebe vyvinula návod, jak cvičit - necvičit. Dovolím si se o něj podělit.

22.5.2018 v 17:14 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 653 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1668
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.