Tak, dnes už víme, že to tzv. „vyrovnání s církvemi“ je především realizací kýžené odluky státu od církví a zároveň rafinované odluky Církve (rozuměj matičky katolické) od ostatních méně zalesněných sester.
Díky paní ex-prezidentové a dalším celebritám víme rovněž, že je navýsost spravedlivé, ačkoli má dokonce (i v rámci politické korektnosti) všechny své limity vůči všem ostatním nespravedlivě okradeným a nespravedlivě stíhaným značně nespravedlivě. Ale prý to za to stojí. Tvrdí realizátoři i podpůrci a propagátoři.
„Společnost s ručením omezeným Církev katholická“ – jedno ze zákona z nejméně průhledných es-er-óček si tedy tiše a spokojeně nacpe pandírko, a společnost spoluobčanů, tedy profánní a agnostická, bude dál ze svého (jelikož ze svých daní) pokorně (jak se na ovci Pastýřovu sluší) podporovat sloupy zvané pontifex. Z latinského pons+facere – tedy „to já teď držím most přes Tiberu“.
Totiž navýsost ošidný „druhý sloup“ důchodové reformy a ještě také „třetí sloup“ zisků plynoucích do kasičky macechy církve. Totiž finance podporující již dnes její charitativní a vzdělávací instituty.
Napadlo vás, přátelé, ptát se právě dneska, kdy Vlci a Dominici tak podezřele zdůrazňují onen charitativně vzdělávací rozměr? Kdy se jedním dechem s vyhrožováním soudama snaží podtrhnout, co vše v budoucnu investují z těch už na dosah ruky stojících a „zablokovaných“ polností a hájů právě do charity, vzdělávání a sociálních programů? Jenomže, z čeho to financovali dosud?
Neberou snad biskupská gymnázia stejně veliký příspěvek na studenty, jako gymnázia kacířů? Nedostávají snad charity, azylové domy a odvykací centra již dnes své granty a příspěvky na provoz, právě tak jako všechna ostatní?
Modelová situace: Za předpokladu, že preláti dodrží své slovo (zatím tak ale nikdy neučinili), zahrne poskytnutý dárek církvím (nebo chcete-li „výkupné Církvi“) automaticky i tyto „vedlejší“ náklady. Vše, co církev zřizuje (anebo pro jistotu – vše, co zřizovala od roku 1948 až do nabytí platnosti prostitučního zákona – protože odklánějí nejen proslulí ministři, ale odklonit umí i kardinál) bude prohlášeno za „církevní“, tedy „odloučené od státu“. A z našich daní na to od toho data už nepadne ani kačenka. Čímž se ovšem to, co chtějí pobrat, přeci jenom drobet zefektizuje. A dost možná že razantně!! (Omlouvám se za to hnusné slovo „efektivizovat“, ale není o nic hnusnější než řeči flanďáckých pohlavárů o prostředcích na charitu a pomoc společnosti, když už je dlouhodobě pobírají.)
Za předpokladu, že by své slovo dodržel i „stát“ (což zatím taky nikdy neučinil), bychom už celé to natrpklé balábile mohli v klidu hodit za hlavu, protože i tento ukazatel by rozjednaný zákon určitě řešil. Ale pořád je tu ta klíčová otázka. Proč to v návrhu zákona nenajdeme? A proč se o celém včas nevedla celospolečenská diskuse? Proč nejen neznáme algorytmus toho, jak se přišlo na ona dvě čísla jitřící většinu naší společnosti (mne tedy spíš štve ta natransparentnost než to numero samotné), ale ani náklady, které již dnes církvím cpeme do dlaní podporou jejich církevních institutů charitativního a vzdělávacího směru.
Rozumím svatým mužům od biskupů výše, že svoboda je nade vše. Ale pozor na slova a jejich obsahy. Svoboda není svévole. A odluka není odklon. Svoboda je taky odvaha k odpovědnosti. A odluka je nejen od stolu a od lože, ale taky od vedlejších penězotoků. Touží-li tedy tolik moc po odluce, ať se k ní postaví odpovědně s vědomím všech důsledků. Anebo ať kápnou „božskou“, že to, za co se celý prostituční kšeft poslední dobou schovává, je přeci jenom nějaká bouda smrdící spíš čertem než-li charitou ... :o)
p.s. pro pana Jiřího Oulického (viz diskuze)
a) matka katolická je skutečně nejzalesněnější církví, pane - to není urážka
b) katolická církev se jako podnikatelský subjekt chová a hlavně může chovat skutečně jako s.r.o. – navíc velice netransparentní s.r.o. – jelikož ani stávající zákony v kombinaci s těmi církevními nedávají dost dobře možnost vidět jim pod pokličku - to není urážka
c) prelát typu pana Badala, který veřejně (a nekřesťansky!!) prohlásí, že „lidi do toho nemají co mluvit“, a prelát, který levoručně odvolá neposlušného kněze na horší obročí, jenom proto, že rstitučně „zlobí“ stejně jako prelát, který odmítá mluvit pravdu a politikaří – nejsou pro mne (a řadu dalších), žel, nic víc, než flanďáckými pohlaváry – vodu jim napít dám, otevřenou zlomeninu ovážu, ale jsou to prostě jen flanďáčtí pohlaváři – opět žádná urážka
d) podstatnější je, jak tedy s tou odlukou a dosavadními státními dotacemi, nemyslíte ?
