Jaroslav Achab Haidler

Než tě, brácho, pošlu do řiti ..

23. 10. 2012 19:32:00
Milej brácho, vlastně Velký bratře. Dneska fakt jen telegraficky. Než tě pošlu do p*dele, byl bych rád, aby sis uvědomil, že stát, který není sociální nepotřebuju.

Jsem už velkej kluk, nepotřebuju rozmazlovat (aby sis snad nemyslel, že fňukám po sociálním nadstandardu), ale nechci abys mě jen buzeroval, šmíroval, vnucoval mi přepážky, které jsou pro mne pouhé překážky, nařizoval mi barvy karet – zelená, červená – které smím používat, abych vůbec směl žít, a pak abych nakonec tam u přepážek a i obecně zjistil, že na mě jen z vysoka kašleš. Nic z těch buzeračních praktik ti nefunguje. No bodejť, když je od začátku tunelujou tví lůzři. A já se mám rozkrájet?

Takže abychom si ujasnili, než odejdu do lesa k partyzánům a za Robinem do Sherwoodu. Buď si v tom uděláš pořádek, anebo koukej hodně rychle přestat. Chápu, že když už se přišlo na to, že kilometr státního betonu je nějak zatraceně drahej ve srovnání, kolik by reálně stát měl, žes začal investovat do web-prostředí a různých IZIPů, s-Karet, státních maturit a registrů vozidel.

To ti nedochází, že moji kámoši jsou taky zkušení ajťáci a dobře vědí, že za kolik cinkáš tyhlety zakázky ty, je ještě desetkrát dražší než tunely ve stavbě dálnic a tunelů? A mladej Hood povídal, že ti to (jestli nebudeš transparentní) shodí na první dobrou, protože tě už má beztak hacknutýho.

Prý se taky chystáš centrálně kontrolovat moji výplatní pásku. Nejsem proti, ty šmíráku, když to bude k něčemu. Ale něco za něco.

a) Chci na oplátku zase kontrolovat do posledního detailu tu tvoji. A taky (a to především) cestu mejch prachů do cíle. Jinak se s tebou už nebavím a budu hledat, jak tě taky ojebat.

b) Přestaň buzerovat a prudit s amatérskými IT-nesmysly. Po mně laskavě propříště nechtěj už nic víc než rodný číslo, když jsi takovej šikovnej estébáček, na ostatní přijdeš na webu. Všechno ostatní – bezdlužnost, výpis z rejstříku, velikost bot a výši přijmů si laskavě sežeň a vyšmíruj mezi svými (mnou placenými) úředníky. Ty máš, bráško, sloužit mně! Ne já posluhovat tobě, holenku.

c) A nezkoušej na mně žádné finty s krizí a dluhama. Já si totiž ty dluhy nenadělal. I když mi to svým koalím rypáčkem vnucuješ dnes a denně. Blbost. Jak jsi prodával, jak jsi vybíral, jak jsi uplácel a koliks pobral, to se peklo u tebe. S výmluvou na demokracii. Mně jsi k tomu nejenže nepustil, ale dodneška to přede mnou tutláš. A já, blbec, ti ještě pomáhám tu zatracenou hypotéku splácet. Zatímco tys naučil moje děti, že když se krade z unijních, je to normálka, a kdo není gauner, je „socka“, já vůl jsem pořád ještě solidární a teprve hledám cesty, jak ti to osolit. A to pořád ještě po lidsku a ne třeba občanskou válkou a diverzními akcemi. Třeba vyhozením předražených kolejí a neschopných ministrů počínaje a generální stávkou konče. Jsme v tom (díky tobě) oba dva až po uši. Pomoci ti chci, ale na gambling ti přispívat nebudu.

Pořád máš ještě šanci, že to spolu nějak vydržíme. Ale buď tak laskav a hodně rychle mne zkus přesvědčit, že jsme ještě rodina. Přežiju dokonce i to, že už dávno rodina nejsme. Nebudem první ani poslední. Ale náš společnej děda nás učíval to přísloví o záplatách. Prej: Na hrubej pytel žádnej samet. Takže jestli jsi opravdu taková vyčůraná svině, jak ses ke mně až doposud choval, počítej s tím, že se to taky rychle naučím a pokusím uplatnit.

A to potom teprve začne ten pravej daňovej ráj v šedé sféře tvého zpropadeného, nestydatého a bohorovného mozečku.

Musím už končit. Jdu za lidma, který chtěj něco dělat, vědí, že průměrná mzda, tak jak ji uvádíš ty, je totální kokotina, protože berou daleko míň, a který chtěj svý děcka učit jiné věci, než to, že po čem je reklama, po tym je houbes, anebo že když je na tom někdo fakt super, tak vydává dluhopisy. To jsme obloukem zas u toho tvýho gamblingu. „Hele kámo, pujč mi kilo, já ti někdy vrátím..“ – Jak? Že si půjčíš od dalšího? Jenže, Velkej brácho, tvoje prachy děláme my lidi. Ty ani ťuk. Takže taky i tvoje dluhy odskáčem my. Ale to ty už budeš dávno mrtvej.

Takže čestně. Na tebe to platí úplně stejně jako na ostatní. Pravidlo třikrát a dost. Nepruď, nekraď a ukaž mi poctivě svý karty. Jinak na tebe pošlu Řápkovou, a víš dobře, že ta se s nepřizpůsobivejma nemazlí ....

Autor: Jaroslav Achab Haidler | karma: 42.22 | přečteno: 5842 ×
Poslední články autora