Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kočičky ÚSTRk

12. 04. 2013 14:58:09
Předpokládám, že většina z vás v těchto dnech také řeší daleko intenzivněji spíš mayské jaro/ nejaro a s ním začínající pylovou sezónu než tanečky okolo ústavu, kde se už léta deponují estébácké šanony, respektive to žalostné málo, co z nich po předchozích „úpravách“ pozůstalo.

Vždyť od chvíle, kdy pan Mohorita může beztrestně podnikat za nestydatě rozkradený majetek SSM, od chvíle kdy (kdysi savonarolovsky fanatický) Petr Cibulka svými „seznamy“ a bouřením kolem nich víceméně sám jejich kredibilitu diskreditoval, takže dnes už jen sidericky pokývává kyvadélkem paranoi, ve chvíli, kdy nám nevadí, že na trůně sedí po Narcisovi podvodník, a od chvíle, kdy jsme se smířili, že Estébák je všude, ale my máme konečně Milku u nás v konzumu a možnost zadlužit se u Homecreditu, od této chvíle je jakýkoli hluk okolo jednoho „průměrného archivu“ opravdu bzučením ováda mezi prsty nohy umazané až po lýtka hnojem.

Nedělejte si iluze, že se na ÚSTR lze ještě něco zajímavého dočíst. A že by snad mohlo kráčet o novou reality show na téma, kteráže to partaj má na pažbě víc totalitních fleků!! Sejde na tom ještě?

Barák Česka je už desítky let kupónově rozkradený (ODS), morálku pohřbila první koaliční smlouva (ČSSD), Standa Gross i Míra Topol jsou už dávno za vodou, a co nám provádějí lidičkové z TOP, to je víc než nelidské. Na politické barvě estébáka či ex-komunisty už dávno nezáleží. A proč? Protože, kdyby nám a jim snad záleželo taky na morálce, nikdy bychom (nejen oni ale ani my sami) nepřipustili sviňárnu daleko většího kalibru – totiž koalení. Estébák to dělal pro prachy, kariéru, možná z donucení. Byl hnusnej, ale věděli jsme o něm a bránili jsme se. „Koala“ to dělá pro prachy, kariéru a některj možná z donucení. Ale plive nám hnůj přímo do ksichtu a my se nebráníme!!

Navztekáme se sice, zazuříme, ale smíříme se. A jediné, co dokážem, je maximálně tak jednou za pár let naházet svůj vztek na ex-komunisty vysedávající v koalicích ven na zápraží buď bojkotem u uren anebo pošetilým vzdoro-hláskem pro rudochy. (Občas si vážně bez jakéhokoli podceňování říkám, jestli by občan neměl absolvovat zkoušky nejen na řidičák, ale taky na „voličák“.)

Vždyť ten Ústav nikdo nepotřebuje. Tak proč ty vášně? Poctivou pravdu stihli včas spálit velící důstojníci ve stržích za Prahou už pár hodin po převratu, Grebeníček znovu vzývá Gottwalda a Bubeníček dává interwiev pod Leninem. Sadističtí bachaři dřepí v zastupitelstvech a školství řídí vedle googlu komanči. Zatímco všechny průměrné kurvy jen kradou. Podle zákona!

Ten ústav už pracuje pár let, ale naše vlastní děti vůbec netuší, co to byla doložka, Jáchymov, kádrové posudky. Ten ústav nevydal jediný pozoruhodný sborník, který by přinesl nějaké nové světlo na to, v čem jsme žili. Jediné, co je na něm možná zajímavé, je srovnání nákladů na jeho provoz s ostatními okresními a oblastními archivy v této republice, jeho a jejich technického vybavení a informace, jestli náhodou tento nepotřebný domek není za naše daně rozmazlován jaksi nadstandardně. A teprve potom jednat. Buď chtít vysledky anebo změnu statutu na „sklad starého papíru“.

Máte-li pocit, že je to neveselé čtení – opak je pravdou. Rychlo-šípácká bitka, která se pod Haha Bimbi Petruškou Šustrovou na jedné straně a žvanivým slimejšem Markem Bendou na protistraně odvíjí, je světýlkem naděje.

Ještě to totiž zdaleka není tak špatné v kotlíku Divokých sviní a Šumavou. Morálka sice již dávno v řiťohlávkách, ale ještě, přátelé – a to je právě ta naděje!! - pořád je z čeho krást. A modří to vědí. A jsou přeci jen šokovaní výsledkem voleb. Ptačí partaj chcípá. Tak jako Lva zkosila jeho arogantní pitomost, kosí Modré ptačí chřipka asistovaných krádeží a morálního póvlu. Vždyť stačí sledovat všechny současné následníky trůnu – ať už se jejich cesty budou v budoucnu ubírat nahnědlou cestičkou demagogů z bývalého Hradu, anebo setrvají ve starých montérkách – to je fakt dost hustý lidský a morální výkvět. Splachovací Boris Štastný, vygumovaný Marek, schopný pouze číst, co mu kdo sepíše, a k tomu stále profilovanější ministr Kuba. Modří tuší, že to projedou, a tak najednou sázejí na podobnou kartu, s jakou Ovar vyhrál svůj boj o hrad. Na hodně nízké pudy ulice. Jestliže „pán s popelníčkem“ bodoval díky našemu iracionálnímu strachu před Němcem (vlastně díky naší hanbě, že tohle nemáme ještě kóšer), zkouší zanikající protistrana naposled zabodovat vydíráním a útokem na náš dnes už iracionální strach z komunistů, který jsme ovšem naprosto iracionálně dobrých dvacet let nenechali pracovat. Bylo nám to čím dál víc jedno. Takže taky vlastně jen výčitky svědomí, že tu cosi v nás samotných není všechno kóšer.

Boje o USTR-barák jsou jen ceněním zubů, jak by mohly a měly vypadat koalice po nejbližších prohraných volbách. Kdo vypadne z kola ven, bude odstaven od penězovodů a teprve pak tu hrozí, že se otevřou archivy. Archivy nové totality. Zazní najednou informace, kdo si nakradl a za co a s tichým souhlasem koho. Jestli se vy pomerančoví dáte po volbách do „koalice“ s komunistama, budeme nahraní. Budeme bez přístupu a budeme nervózní. Zůstaňte, prosím, s náma. My budeme chvilku hodní a pojede to všecko dál. Jinak, kdoví, jakmile už nebudeme v jedný manželský posteli, může se někdo někde uřeknout, a pak už to pojede všecko a s kopce... Toho se obě strany bojí. Ne o výsledky práce či persoální řízení beztak zcela bezzubého ústavu.

A ještě jedna naděje – i když daleko mlhavější – tu mezi námi je. Nad každým strachem se dá zvítězit. Logikou a morálkou. Logika volá po průhlednosti. Ta vede zpátky k logice. Žádná informace, která sama sebe nezpochybní a svoje pochybnosti nevyvrátí, není pravdivá. A morálka? Ta je vnitřně logická už od své přirozenosti. Vůbec nemám (morální) právo rozčilovat se nad tanečky okolo estébáků a USTRu, pokud mi už druhou dekádu nevadí, že si se mnou Šustrové a Šťastní utírají dolní ústa, anebo pokud se s tím prostě „jenom“ smířím, protože to neovlivním.

Jaktože ne? Co takhle více zapojit logiku a důsledně trvat na průhlednosti? Bere to čas, bere to dech, ale je to férové. Pragmatismus je pochopitelně pohodlnější, ale rozhodně ne morální.

Autor: Jaroslav Achab Haidler | pátek 12.4.2013 14:58 | karma článku: 21.42 | přečteno: 1011x


Další články blogera

Jaroslav Achab Haidler

Alexandrijská Sluneta

Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka

28.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 440 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Test jak víno

Jak víno průzračný, jak víno potřebný a jak víno opojný. Test odpovědnosti za mandát a test legitimity mandátu...

12.5.2016 v 22:14 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 524 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Zrady zvon

Ve velikém vesmíru je jedno docela maličké Město bílých límečků. Řízené dlouhá léta Modrými a Pomerančem. Jinak se to v něm koalí všechno úplně stejně, jako všude na světě. Nic nového pod sluncem.

11.5.2016 v 1:49 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 917 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Legrační nebo nebezpečný ?

Zhruba osmačtyřicet hodin poté, co ODSka volí a politicky korektně také gratuluje a tleská komunistickému mini-pohlavárovi, kterého sama navrhla , se Radim Holeček ozývá do tisku a vlastně hlavně pro tisk,

24.2.2016 v 23:54 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 1915 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Slanina

Chci do nižší úrovně ...

Takzvaně produchovnělí člověci stále apelují na potřebu přechodu do vyšší dimenze bytí, nebotakněco. Prý se čas nebo něco jiného nachýlilo a je nutné se tím zabývat a oni jsou tu povolaní, aby nás tam dovedli,

24.9.2018 v 12:11 | Karma článku: 6.24 | Přečteno: 194 | Diskuse

Jana Slaninová

Škotelník školou povinný aneb Jak do školy v šestapadesáti

Že se denně pohybuje po škole a činí jí dobře, je jednou jisté. Ovšem... Teď je učeň na prvním stupni. Ne, není to „fejk ňús“. „Jste učni a nemáte žádná práva.“ dozvěděl se v šestapadesáti letech muž můj.

24.9.2018 v 8:40 | Karma článku: 18.72 | Přečteno: 489 | Diskuse

Robert Kotál

Povolené odbočování na červenou?

Ministr dopravy Daniel Ťok zvažuje povolené odbočování na červenou, problesklo před pár dny médii. Lehce mne to zaráží.

24.9.2018 v 8:27 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 540 | Diskuse

Jana Majová

Můj rok s Davidem (k cyklu článků David a Genetický Goliáš)

Je to víc než rok ode dne, kdy jsme se poprvé setkali. Kdy jsem poprvé usedla v Davidově pokoji a trochu rozpačitě jsme se oťukávali. Přišla jsem o něm psát. A netušila, jak niterně se mne dotkne jeho příběh.

23.9.2018 v 22:05 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 261 | Diskuse

Vilém Ravek

Jsem nešikovný a k tomu ještě manžel.

Ten, kdo je nešikovný, ale jen málo, se může zdát na první pohled šikovným. Ovšem jen za cenu opakovaných zážitků blízké smrti a tekoucích nervů. Nešikovný manžel by měl být chráněn zákonem.

23.9.2018 v 20:30 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1670
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy




Najdete na iDNES.cz