Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrát si! Ale s grácií …

4. 08. 2013 19:23:31
Mám nedobrou slinivku a jsem od divadla. Mí kolegové berou kolem šestnáctky hrubého. To nepředesílám, abych byl litován. Jen že smím k tématu promlouvat. A že jsem často stejně spektakulární, jako ostatní „kašpárkové“, to vám dosvědčí zase moji přátelé. Stejně spektakulární, jako ti, co nyní odcházejí z „Národa“. Jednak počkejme, zda skutečně odejdou. A pak taky - kam půjdou.

Do té doby máme všichni čas na rozmyšlenou. Odchodem z divadla se totiž názor neříká. Odchodem z divadla se vždycky především podvede divák. Ten divák, který nás „udělal“, ten kterého jako herci potřebujeme a pro kterého snad do prčic to divadlo děláme... Ne ředitel divadla a už vůbec ne ministr kultury.

A hlavně současný ministr kultury není o nic horší než ta démonická plejáda týpků a loutek, které jsme tam měli předtím. Zvláštní, že ti rozhněvaní mužové a ženy nechrastili výpověďmi a neodešli už tehdy. Například ještě než Hanáková v kabátě z ostudy dotáhla církevní lesy do rukou kmocháčků, než se pan Schlimmer-Besser stačil dost ztrapnit, anebo dokonce už za éry komického Jandáka, co krade mimo jiné i židovské náhrobky. Právě v tom mi ta teatralita současných výpovědí připadá chucpe.Jakoby přicházely zatraceně pozdě...

Přišlo by mi daleko férovější, kdyby se ti lidičkové postavili po dobře odvedeným špílu anebo prostě jen tak někde před supermarketem mezi své díváky a především spoluobčany a prohlásili :

Hele lidi, přijde mi (nám) už fakt přes čáru, jak se všechno to politické koalení propasírovalo do každého zákoutí našeho života. Že už se stírá hranice mezi tím, co je ještě morální, a co je jen takříkajíc „ze zákona dokazatelné“. Protože svinstvo je to tak jako tak.

Přijde mi děsivé, že ministři kultury – jsou vždycky ti „čtvrtořadí“ straníci, kteří tohle křeslo dostávají jakože – tam dokonce ani ty nic nepokažíš, vždyť tam je to fuk. A Kyselka hnije, baráky se prodávají pod rukou developerům, živá kultura leze do řiti Kikině a kulturní koncepce tohohle Česka odpovídá představě – nějak z těch drobečků musíme zplichtit to nejbolavější.

Chápu taky, lidi a spolulidi, že máme i jiné pitomé ministry. A vy, na rozdíl od nás, co pracujeme v instituci, která hospodaří s rozpočtem 750 milionů, tedy tříčtvrtin miliardy, vy tak jednoduše nemůžete dát výpověď jenom proto, že Kuba nebo Kalousek jsou taky pěkný esa – vždyť kde byste potom sehnali práci ??!! ..

A proto, já .. stejný Mirek, Michal, Pavel, Marta jako vy, jen lidsky a maličko divadelně oznamuji, - tady mezi váma, že pokud se tenhle stát a vláda nevrátí k nějaké vizi (kterou si dávno zaměnili za provizi, jak vidno i z posledních odměn za ukrácené panování), dám výpověď. Zkoušel jsem to jinak, psal petice, žádosti o informace, zašel k volbách – ty se pak zkoalily, a nic nepomohlo. Už nevím jak dál. Nebudu už pro vás hrát, protože prostě nemohu. Připadal bych si jako pokrytec. Tak mi to nemějte za zlé, a jestli se nám z toho někdy – hodně brzo podaří společně s váma nějaká generální stávka, pak máme naději na změnu... Sebe, okolí, společnosti i kultury.

Díky za pochopení a nemějte mi to za zlé, my herci už jsme takoví hraví...“

To by mi připadlo fér. Ale tohle bouchání do stolu (jakkoli upřímně emotivní) trošičku připomíná frajera z Valach, který své babě vyplatí přes milion na odměnách a pak kvoká cosi o politickém lynči. Jestli on to nebude takový maličký „pí-árek“ těch odcházejících. Jako když jeden šíbr píše do písku lakomou patou slůvko Džambulka, anebo když se silikonová Hela soudí o miliony za svého chyceného na pasece Motýlka... Ne, nepodezírám odcházející z kalkulu, jenom jejich nenávrat postrádá jakoukoli grácii.

A maně mi ten náš divadelní národ svými hromadnými výpověďmi připomněl ještě dvě skutečnosti. Vzpomínám, jak se během občanské války „Zeman versus kníže“ posílali příslušnicí jednotlivých táborů do horoucích pekel, aby na sebe nakonec mezi řádky vyzvonili, jak oba participovali na nomenklaturních kulturních perlách... A především, že už tehdy – během války Zeman versus kníže, bylo pozdě. Obe ikony totiž reprezentovaly deset let svinstva.

Dokonce ani ta slinivka, kterou jsem zmínil nahoře, není od věci. U nás v Činoheráku, který pracuje s rozpočtem „pouhých“ 14 milionů, se divák ve štychu nenechává. Ochraptělé kolegy vozíme na obstřiky, další hrajou jako většina „kašpárků“ i v horečkách, zlomí-li se poloosa na dálnici Praha-Ústí, omluvíme se divákům a zaskočí kolega s textem v ruce, a když se dá střední slinivkový záchvat aspon nějak ustát, ležím za kulisama a nakonec tam vlezu – ne proto, aby mi někdo zatleskal, ale aby se hrálo. Aby se hledalo, aby se společně prožívalo.

Ani s náma se vrchnost třetího nejzadluženějšího města v republice (města plného nefunkčních lanovek, prázdných hotelů, zlodějských primátorů a parků za necelých sedm našich ročních rozpočtů) – ani s náma se vrchnost nemazlí. Ale hrajem. Právě proto, abychom těm zkoaleným mozkům dokázali, že jsou tu i věci, které se nadají ani vyčíslit ani vykoalit. Nepochybuji, že stejné je to i v Národě, obstřiky, záskoky, záchvaty, divák. Tak proč ty ciráty deset let po funuse? Proč jen spektakulární politika? Odchodem z divadla se politika nedělá ...

A teď mne omluvte, musím na casting. Na jednu slušně placenou reklamu.

Autor: Jaroslav Achab Haidler | neděle 4.8.2013 19:23 | karma článku: 24.10 | přečteno: 1501x


Další články blogera

Jaroslav Achab Haidler

Alexandrijská Sluneta

Tak už je to, přátelé docela jasné. O „Vrbák“ přijdeme. Všechny signály z majetkové i sportovní komise na městě Ústí nad Labem to potvrzují. Včetně různých prořeknutí té paní, co je sice Nechybová, ale není primátorka

28.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 440 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Test jak víno

Jak víno průzračný, jak víno potřebný a jak víno opojný. Test odpovědnosti za mandát a test legitimity mandátu...

12.5.2016 v 22:14 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 524 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Zrady zvon

Ve velikém vesmíru je jedno docela maličké Město bílých límečků. Řízené dlouhá léta Modrými a Pomerančem. Jinak se to v něm koalí všechno úplně stejně, jako všude na světě. Nic nového pod sluncem.

11.5.2016 v 1:49 | Karma článku: 21.35 | Přečteno: 917 | Diskuse

Jaroslav Achab Haidler

Legrační nebo nebezpečný ?

Zhruba osmačtyřicet hodin poté, co ODSka volí a politicky korektně také gratuluje a tleská komunistickému mini-pohlavárovi, kterého sama navrhla , se Radim Holeček ozývá do tisku a vlastně hlavně pro tisk,

24.2.2016 v 23:54 | Karma článku: 16.41 | Přečteno: 1915 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

František Skopal

Čtyři druhy modlitby - čtyři stupně velikosti lidství

Žel, lidé promrhávají svůj život bez ohledu na to, že dosáhli bohatství, slávy, společenského ocenění, nebo čehokoliv jiného.

24.9.2018 v 13:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Filip Fuchs

98letá stařenka obvinila 99letého penzistu. Před 93 lety ji proti její vůli políbil!

Že má kampaň Me Too opravdu velký smysl a jak moc je důležitá, to dokazuje nejnovější případ z amerického města Lincoln, ležícího v centrální části USA, ve státě Nebraska.

24.9.2018 v 13:13 | Karma článku: 16.63 | Přečteno: 244 | Diskuse

Milan Slanina

Chci do nižší úrovně ...

Takzvaně produchovnělí člověci stále apelují na potřebu přechodu do vyšší dimenze bytí, nebotakněco. Prý se čas nebo něco jiného nachýlilo a je nutné se tím zabývat a oni jsou tu povolaní, aby nás tam dovedli,

24.9.2018 v 12:11 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 305 | Diskuse

Jana Slaninová

Škotelník školou povinný aneb Jak do školy v šestapadesáti

Že se denně pohybuje po škole a činí jí dobře, je jednou jisté. Ovšem... Teď je učeň na prvním stupni. Ne, není to „fejk ňús“. „Jste učni a nemáte žádná práva.“ dozvěděl se v šestapadesáti letech muž můj.

24.9.2018 v 8:40 | Karma článku: 19.18 | Přečteno: 530 | Diskuse

Robert Kotál

Povolené odbočování na červenou?

Ministr dopravy Daniel Ťok zvažuje povolené odbočování na červenou, problesklo před pár dny médii. Lehce mne to zaráží.

24.9.2018 v 8:27 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 573 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1670
Poznáme se asi hlavně podle toho, co za náma zůstane. Moji koně : divadlo, překlad, jidiškajt, hebrejština a krásný židovský hřbitovy




Najdete na iDNES.cz