Jaroslav Achab Haidler

Devatenáct schopných (Pokus o překlad)

25. 09. 2015 21:36:03
Když politický kverulant a duchovní otec pro Čechy údajně typického modelu Švejka zakládal v roce 1911 v hospodě „U zlatého litru“ svoji Stranu mírného pokroku v mezích zákona, myslel to ten bejk původně jako džouk.

Teprve později se to skutečně vyvinulo v partaj. Po více než stu letech bylo v hospodě „U utřené nudle“, v níž se díky panu náměstku Dufkovi proměnilo celé bývalé ústecké zastupitelstvo, založeno – žel naprosto vážně – něco stejně obskurního.

Totiž vznikla tu jakási „Strana devatenácti, kteří spolu dovedou komunikovat“, k níž se jako první s prostotou sobě vlastní přihlásil pan Macík (ČSSD). Stalo se to ve chvíli,kdy Macík zapomněl (žel fatálně) hrát původně „vykomunikovanou“ roli opozice.

Devatenáctku „těch, co spolu dovedou komunikovat“ tvoří snad všechny subjekty, které to u občanů města ve volbách projely, samozřejmě s podporou komunistů a šestice osob, kteří mají o komunální politice zcela vyhraněné představy, jako například pan úřadující náměstek Dufek, který za 40 tisíc měsíčně pro město nehne prstem a připadá si podvedený.

Proč o tom píšu? Navíc já, odvolaný politický kandrdas, který, na co sáhnul, to pokazil, až si „devatenáct komunikujících“ muselo obětavě a za sto litrů vzít správu a nápravu města na svá vlastní plece. Politika je tvrdej byznys, neměl bych se s tím holt smířit?

Ale já jsem smířený. Píšu vlastně jen kvůli tomu paradoxu. O tom, proč a jak spolu komunikuje oněch devatenáct. A že komunikaci si představuju docela jinak, protože jejich "komunikace" cílí k nekomunikování.

Základní problém je totiž v tom, že ti aktivisté chtěli komunikovat s veřejností!!! Městu už dost dlouho zcela reálně hrozí osud Pramenů na Chebsku. Hrnou se na ně pokuty a sankce za projekty a podniky, které „někdo“ zvrtal. A naší Devatenáctce hrozilo, že se pochopitelně kromě hledání cest jak sankce minimalizovat začne také mluvit o tom, kdo že to vlastně naše město zadlužuje.

Zda Rada,která si už nevzpomíná, jak hlasovala ohledně Muzea, zda nějaký konkrétní úředník, který něco zanedbal anebo zda nějaký politik či jeho řídící agent z lobbyistického polosvěta socanských a modro-ptačích kmotrů.

Že se možná veřejnost dozví, proč paní dr. Sokolová strkala pod koberec přestupky v řádu milionů. Že se do řídících orgánů městských společností dostanou lidé, kteří také budou mluvit. A nejen mluvit, ale dokonce se ptát.

Devatenáct komunikujících tohle tušilo již bezprostředně po volbách, proto se také koaliční námluvy nečekaně protáhly, ale v té době to ještě nebylo politicky únosné. Domluvit takový puč bezprostředně po prohraných volbách, by mohl občany maličko rozčarovat. To by si prostě neustáli.

A navíc hlavně ani druhá složka jiných aktivistů – ti slušnější lidé z dnes již zrušeného ANO, pobočka Ústí – o tom nechtěli ani slyšet. A tak se naše Devatenáctka rozhodla pro postupné okopávání kotníků a rozklad koalice jinou cestou. Osm měsíců se jim to nedařilo, nakonec si to „vykomunikovali“. Na zastupko potom přišla nějaká paní v šatečkách k promoci své dcery, a do deseti minut z ní byla paní Nechybová. Chybující ale Nechybová. Paní, která se dodnes uštknutě ošívá, nazve-li ji někdo pučistkou nebo jen naznačí, že je na svém postu na základě svinstva.

A plody komunikující Devatenáctky jsou vidět čím dál zřetelněji.

1) Poztrácel se najednou archiv všech usnesení toho, jak se politicky vládlo v minulých letech. Důvod? Paní Habrová byla nucena oznámit veřejnosti, že je to kvůli zákonu na ochranu dat. A to prosím v době zákona o státní službě. Chceme věřit tomu, že dobře placený erární úředník není schopen začernit zákonem na ochranu dat požadované údaje. Pokud ne, tak co dělá ve státní službě?

2) Odteď budou smlouvy uzavírat jenom úředníci. Politik rozhodne, ale bude-li ve smlouvě něco kách, odskáče to ouřada.. V principu správně, ale ...

3) Opět se na pořad dne vrací socanská otevřenost. Hlasujeme o tom, zda přijmout nebo nepřijmout krátkodobé zadlužení města (kontokorent) ve výšu 200 milionů. Prosím, hlasujme tajně, aby se nedalo zjistit, jak se k tomu kdo postavil – navrhuje se svou typickou presumpční nevinností kdo jiný, než Josef Macík. Není to kromě přizdisráčství (on tyhle výrazy z duše nenávidí), taky totální nestydatost ?!!

A jak dobře je všechno předem „vykomunikováno“ svědčí pak už jen jediné. Stojíce před kontokorentem 200 míčů, rozhodujeme přesto o vydání 10 milionů ve prospěch muže, který si rád politicky hraje a který to za „nás komunikující“ všechno odedře, protože jak paní Nechybová tak ani její náměstek „Utřu nudli“ nejsou schopni mluvit jinak než z jinými připraveného papírku. (Prospěch pouze politický - na body u voličů a potenciálních voličů. Pan Madar si z toho neodkloní ani korunu. On jede zásadně podle legislativy!!) Ačkoli, když už vůbec těch 10 míčů investovat, mohlo se pomoci desítce jiných stejně potřebných zařízení – ať už se jedná o základní školy, mateřinky nebo domovy důchodců. Ne!! Půjde to do nedávno a s pompou otevřeného stadionu, protože UFO má sport v programu. Proč se slavnostně otevírá nedodělek? No protože budujeme na etapy a nějak se to uprostřed ohňostrojů zapomnělo vyzdvihnout.

Kuriózní na tom je, že když už spolu Devatenáctka tak dobře komunikuje, měla by si možná lépe prokomunikovat přinejmenším to, aby dva údajní rivalové komanč versus Modrý pták nefungovali v ústeckém zastupku jen na to, oby požádali o ukončení diskuze a především nějakým „komunikačním kanálem“ poprosit pana Macíka, aby příliš veřejně nekomunikoval, že se pak totiž všechno nahatě prozradí, zatímco loajální ustaraná myška Macík ani netuší, že tu stojí a křičí z plna hrdla „Král je nahý“. – Ačkoli, to se nakonec taky nějak „vykomunikuje“. Vždyť Arno taky nebyl nic moc filosof ...

p.s. Máte-li pocit, že jsem v některých případech příliš osobní, počkejte si na video-záznam z posledního zastupka ze dne 23. září 2015. Zjistíte, že jsem spíš nadstandardně politicky korektní. Ale vzhledem k vypípávání osobních údajů, jak byla veřejnost informována paní Habrovou, ho určitě hned tak brzy neuvidíte. A pokud si Devatenáctka vykomunikuje po zbytek volebního období opětovnou totalitu moci, onen donedávna praktikovaný neo-totalismus, pak asi už nikdy :).

Autor: Jaroslav Achab Haidler | karma: 15.24 | přečteno: 1141 ×
Poslední články autora