Jaroslav Achab Haidler

Zrady zvon

11. 05. 2016 1:49:19
Ve velikém vesmíru je jedno docela maličké Město bílých límečků. Řízené dlouhá léta Modrými a Pomerančem. Jinak se to v něm koalí všechno úplně stejně, jako všude na světě. Nic nového pod sluncem.

Jen v poslední době (resp. od posledních voleb) si však to městečko prožívá turbulence skoro stejné jako navýsost zadlužené Prameny anebo již třikrát usnášení-neschopné Blansko. Tedy opět, nic nového pod sluncem. Dalo by se tedy říci, že problémky toho městečka jsou jak z hlediska Vyššího principu mravního, tak i z hlediska přízemních mrazíků v počínajícím vinařském létě zatraceně zanedbatelné. Jako by to, kdo bude zrovna Ústí u kormidla a za jakou cenu, byla víceméně prkotina,.

Jenomže naše tradice (a také tradice Ogallalů a Gándího) učí, že každý jeden jediný člověk je vesmírem. A vy, lidičkové jste mi dali hlas. A já se vás chystám zradit. Takže zas taková prkotina to není, protože s vesmíry se nehazarduje.

V čem vás chci zradit? Jakým způsobem? Je to jednoduché. Po puči z loňského léta vypučel letos na jaře další puč. Rada města tím pádem není usnášení schopná, město stojící i tak na pokraji kolapsu finančního je údajně na pokraji kolapsu politického a je třeba jednat.

Nejsem proti. Od toho jste mi (možná) ten hlas dávali. A přiznám se, já bych i rád jednal. Tolik odpovědnosti v sobě mám. Jenomže, prosím, než mne začnete kamenovat, poraďte mi – s KÝM jednat?

Kvůli Pomeranči ani kvůli Modrým jste ten svůj lístek nezaškrtávali. To je mi jasné a v tom vás rozhodně budu respektovat. S komunisty se jednat nedá, ne snad proto, že mají ten nebezpečný opar, ale proto, že až na dvě tři čestné výjimky mezi současnými úřadujícími ústeckými komanči, melou ti zbývající jen nesmysly anebo kvokají fráze. A fráze městu nepomohou. Ak to nám už kus zastupitelstva vypadl ze hry, že?

Poté, co si jedna novopečená ústecká parta dvakrát bodla nůž do zad, nalezla najednou cosi jako konsenzus a jsou znovu nejlepší kámoši. A právě to je ten skutečný důvod, proč vás, milí lidi (voliči) patrně (pokud to tak vnímáte) zradím. Mají sice tu „devítku“, tj. pro sněmovní počty zdánlivě silných devět hlasů, ale hlasů tak nestabilních, že to za tři měsíce může vypadat zase všecko jinak. Jít s někým takto bohorovným zpátky ke kormidlu je ale zatraceně o hubu. Protože u kormidla koukáš dopředu a záda není čas si chránit.

Ano, řeknete si asi to, co říká dneska na fejsbůku kdekdo. Cituji:„ dle mého subjektivního názoru sklidilo PRO-Ústí úspěch taky jako výrazná protisíla proti KSČM a ČSSD v tehdejším podání reprezentované Arnem Fišerou . Nyní by paradoxně umožnili návrat všeho, proti čemu bojovali. Nakonec Ústí "zachrání" socan“... No nezachrání, ale k moci by rád. Takhle mu to vyhovuje.

A zrady zvon bimbá dál a kontrolka blliká. Nebezpečnými frázemi o „odpovědnosti vůči voličům a samotnému městu“. O tom, že je potřeba aktivně jednat, nedopustit...

Nedopustit co?

Věřte mi, prosím, že naopak s plnou odpovědností za sebe a případně i za vás nemohu „vládnout“ společně s těmi, kdo jsou tak nevyzpytatelní jako to vaše Ústí. I když se to možná ve městě, kde se spolu někteří tzv. „dovedou dohodnout“, předpokládá. A od politika starého typu (socanů a modrých) dokonce očekává.

Jenomže jestli někdo hazarduje s městečkem bílých límečků a jeho osudem a jestli kdosi buď mimoděk anebo vědomě umožní návrat socana ke kormidlu (ODS se omlouvám, ale mrtvé je slušné nechat spát), nejsem to já. Byla to už hned od skončení povolebních jednání partička těch, kteří se teď nedávno etablovali pod oranžovo-modrou značkou „Vaše Ústí“. To je podle vás politika? Reálná politka – zrady. Tak to ne!! A právě proto si dovolím zradit já vás, přátelé voliči. Kvůli nim.

Anebo taky ne. Protože pokud jste u voleb opravdu chtěli změnu a nejen bojovat za Činoherák, nemůžete teď po mně chtít, abych společně vládnul a „kvazi-řídil“ tohle město s těmi, kdo se mění tak nevyzpytatelně často, že jedinou změnou pro město jsou pak zákonitě jen a jenom změny jejich vzájemného „kamarádění“. Přes to prostě nejede vlak a všechny řeči o odpovědnosti poliitka jsou jen fráze na vydírání svědomí.

Ale nebojte se, zradím dokonce i sebe. Protože za předpokladu, že by ti měnící se měnaví přistoupili na to, kvůli čemu jste křížkovali třeba právě mne, tj. na to, že město potřebuje víc než jen šikovné oligarchy a osobní nenávisti znepřátelených vnitro-stranických frakcí, že potřebuje především nějaký výhled, směr a VIZI, které se pak nějak podřídí i ten prozatím neradostný dnešek, pak jsem ochoten zvednout ruku pro to, ať si vládnou. Ikdyž už mi ukázali, jak hravě smetou docela nevinné volání pro architektonické soutěži na Klíše, aby nedopadla ještě hůž než jaká je dneska.

Udělám to. O něco to snad zjednoduší úřední chod města (i když jen o fousek) a ty tři čtyři měsíce do dalšího převratu (navíc prázdninové) utečou jak voda. On čas brzy ukáže (a u nich tuplem brzy), jak moc zmoudřeli, nakolik změnili své postoje a jak moc svých osmačtyřicet hodin denně dokážou věnovat budoucnosti města (tedy vizi hezčího města, kde se dá žit), a nejen svému obvodu či kapesníku na utírání nudle.

Je-li ten zvon mým politickým umíráčkem, nevadí, přátelé voliči. Na to je městečko bílých límečků přeci jen pouhou titěrnou tečkou ve vesmíru. Pro mě je ( i když se mi podsouvá a bude podsouvat, jak prý je to pohodlné a vlastně zbabělé nepolitikařit) mnohem důležitější bimbání těch zvonů Vyššího principu mravního. Tak sorry, za tu zradu. A díky za případnou radu.

Autor: Jaroslav Achab Haidler | karma: 22.10 | přečteno: 981 ×
Poslední články autora