Jaroslav Achab Haidler

Test jak víno

12. 05. 2016 22:14:38
Jak víno průzračný, jak víno potřebný a jak víno opojný. Test odpovědnosti za mandát a test legitimity mandátu...

Zachraňte město Ústí ze spárů úředníků. Je to vaše povinnost. „Já jako politik a zastupitel cítím, že vaše neochota umožní ...“ -- „Vážení zastupitelé, za sebe i za občany tohoto města vás vyzýváme k okamžitému řešení politické krize...“ „Rada města nefunguje, úředníci si dělají co chtějí a proto se mladí lidé stěhují z Ústí do Prahy a jinam...“

Máte pocit, že něco nesedí? Ano logika nesedí. Logika všech těchto vyzyvatelů a zejména všech, kdo chtějí co „nejpoctivěji“ řešit údajnou politickou krizi vyvolanou pučem rozpadajícího se ANO. Řešit ji ovšem především tak, aby zůstali v křesle zastupitele a třeba i u moci. (Myslím tím u moci ovlivňovat věci veřejné, abychom zůstali politicky korektní.)

Ze všeho nejvíc mne na všech těchto plamenných výzvách k odpovědnosti za město a za „naše“ voliče hořko-směšně dojímá právě ta neodvaha ba dokonce nevůle odpovědnost naopak nést. Odpovědnost za sebe a před voliči. Za sebe sama v tom, že nepolezu do nečeho, co stejně nefunguje a pokud, tak s ústupky za hranici svědomí. Odpovědnost před voliči – jsem to ještě já, koho by dnes volili? Já, kdomá na jednu stranu plná ústa odpovědnosti za stav města a za mandát, který nám volič svěřil, a na druhou stranu tvrdošíjné držím voliče co nejdál od možnosti volby?

A tak, než přiznat, že situace je zablokovaná a v patu, se raději po kavárnách a Pod kaštany nadále konají (většinou kolabující) schůzky, o tom jak tak nějak pořád ještě bez ztráty kytičky ukudlat nějakou tu spolehlivou většinu, aby se mohlo jet dál. Bez voličů. A až do okamžiku řádných voleb.

Dočetl jsem se dokonce, že pokud se mi nechce do budoucí rady, jejíž jedinou devizou je dvojitá zrada dosavadních spoluradních, a pokud se mi nechce pokusit se spoluvytvořit na další půlrok jakousi (jakoukoli) Potěmkinovu koalici, že tím vlastně pouštím ke kormidlu číhajícího socana a komanče.

KDYBY tomu tak bylo, osobně bych si naplácal. Sklopil oháňku a hledal cestu, jak nějaký jakž takž pojízdný vehikl skutečně poskládat anebo dokonce spolukočírovat.

Jenomže ono to KDYBY neplatí. I kdybychom se nakrásně chtěli opřít o výše uvedené domněnky, občas i floskule a hlavně politický machiavelismus, jakému programu vlastně bude věrná partička ex-ANO a puč-ANO? Novému? Staronovému, starému? Tak proč se ale navzájem podrazili a zase srazili v jednotn šik?? Život je cesta. Ale jakému voliči?

Volili snad voliči vizi a touhu po dvojnásobném přemetu, paralyzaci obvodního i městského zastupitelstva a tyhle následné šarády? A jak to cítí dnes? Další paradox města Ústí? Nevíc hlasů má parta bez mandátu...

Neměl by to spíš znovu rozhodnout volič. I s tím rizikem, že se početní poměry v českém Palermu přepíšou? Lidé jsou zapomětliví, a třeba se jim po socanovi a modrých tunelech opravdu už stýská i...

Také jsem se doslechl, že nevůle participovat na tvorbě a kočírování takovéhoto „vehiklu z nouze“ (politiky řečeno –zůstat v opozici, nepodrážet jezdce na vehiklu, ale chtít prosadit kus původního programu i z této strany barikád) je prý jen pohodlné. A zbabělé. Lid prý to po mně chce! Není ale přinejmenším stejně pohodlné a zbabělé chtít udržet stávající pat co nejdéle jenom proto, že by nově rozdané karty mohly zamíchat čísly křesel na Zastupku? Mně tedy ta snaha rozhodnout to politikařením politiků za chudáčky negramotné voliče (kteří ale vůbec politicky negramotní, slepí ani bez informací nejsou), připadne daleko pohodlnější a do jisté míry daleko zbabělejší.

Zastupko je zablokované, jen se to dá ještě ututlat. Ještě uhrát na nějakou novo-koalici. Ergo: Ústí nemá vládu a už jen díky pučistům přišel ústecký volič a kus své politické reprezentace. Programy standardních stran se nijak nemění, postoje, názory a dokonce i činy a výroky standardních politiků se mění jak kohout ve větru.. Ale je to právě volič, kdo má své programové preference a především právo volby.

To nejférovější by tedy bylo dát zase slovo jemu. Byť předčasně!! A ne brát si slovo za něj, což se v zastupitelské demokracii tak rádo děje a ještě raději zneužívá.

Co takhle jako úplně první krok k vyřešení stávající krize a znovuzajištění ne snad politické a ekonomické stability města, ale přinejmenším znovuzajíštění politické reprezentace vzešlé z vůle voličů podniknout vše pro čestné vyvolání a uspořádání mimořádných komunálních voleb??

Víc času než kuloárová jednání proložená prázdninami a nevůlí svolat byť jen jedno mimořádné zastupitelstvo to nezabere. Do vánoc může být dávno posekáno! A bude-li vůle i dříve, takže rozpočet by už mohli začít sestavovat jiní. Budou-li všichni dostatečně zodpovědní!! V nejhorším se chvíli pojede v provizoriu, ono beztak není moc co rozpočtovat, když jenom vyrážíme klíny klínama.

Pojďme tedy po kavárničkách vést alespoň jedno kuloárové jednání o tom, jak rychle složit své mandáty a pustit ke slovu a k urnám ty, jejich zájmy tak vehementně hájíme- lidi a voliče. Jejich případná podpora nás přece zmotivuje, jejich opačná volba nás v nejhorším případě zbaví výčitek, že jsme to my, kdo svým respektem k pravdě a logice (a vůli volících) pustili k veslu socana a komanče. Bude mít naše konsensuální většina odpovědných obhájců mandátů ty „koule“ svěřit to zpátky do rukou těm, které zastupujeme? Představa opojná jak víno. A zkouška jako řemen.

Nu a pokud se nám do toho nechce, protože je to přeci „nezodpovědné hazardování s odpovědností, kterou jsme dostali“ a protože „stále hledáme, neb politika je umění možného“, tak ale, prosím, nehovořme o tom, že je nezodpovědné, pohodlné a zbabělé něco takového NEpodpořit. S ohledem na voliče je nepodpoření pseudo-strojku rozhodně zodpovědnější než jeho výroba a údržba.

p.s. Protože ta nejdůležitější volební urna je ta úplně na konci (smile).

Autor: Jaroslav Achab Haidler | karma: 14.38 | přečteno: 579 ×
Poslední články autora