Ústecké smažení a smažky

Naše městečko má velkou naději. Jeho miliardové zadlužení se tím sice nezmění, ale je tu velká šance na spolehlivý pokles tzv. „pivní demokracie“. Totiž, že nebudeme nadávat jen na Švejka a jenom u piva.

Někdo z „koalala pupků“ totiž vymyslel další geniální tah. Rozpoutat cirkus okolo Circusu. (Hudební klub)

Zavřeme smažkám jejich klub. Nikdo nemůže nic namítnout. Klub totiž neplatí nájem. To pochopí každý, a jistě nám dá za pravdu. Hlavně to příliš nerozmazávat, aby se lidi neptali, co je za tím. Kolik ten „dluh“ dělá a zda to dlužník zaplatit  odmítá. Vše pod krycím názvem, který zná každý Čech: Exekutor, naděje lidstva!

Že ten klub svému městu právě oni, modří pupci, vlastně dluží, a co tedy občanovi nabídnou místo něj, to už v potaz neberou. Sice to slibovali ve svých volebních řečičkách pod sloganem: „Nejen kultura, ale i alternativní kultura!“, ale  o lidi tu přeci  nejde, jen  o „elektorát“ (voliče), což ovšem – pardon za ten názor – nejsou lidi, protože nakonec se jejich volba i jejich vůle  vždycky neřestným způsobem nějak „zkoalí“  přesně do té podoby, aby to vyhovovalo těm voleným a „volenci“ setrvali u pašalíku a vyšlapané cestičky k penězotokům.

Jenže ouha. Zatímco elektorát se (žel) zpravidla zmůže právě jen na Švejka, ty tzv. „smažky“  (tak je ovšem ocejchovali jen ti, co jezdí kousek za Ústí na lajnu koksu a políbat ruce Ježíškovi), ty na nějaké volby zpravidla kašlou, ale o to, co maj  skutečně rádi, co dělají s chutí a dobře, o to jim jde daleko víc než zbytku  elektorátu.

Proto se také Ústí dočkalo deseti ročníků festivalu KULT v podstatě za hubičku, proto v Circusu hrajou kapely, které to dělají víceméně jako milodar, ale je na nich nabito víc, než na některých monstr-akcích pořádaných majitelem toho údajně zadluženého klubu.

Smažky nejsou vůbec žádné smažky, ale nejsou to  ani žádní šampónci, a tak jim nějaké to šlápnutí na kuří oko zase tolik nevadí. Ale svoje si brát prostě nenechají.

A přesně to  (totiž jejich zápal a cit pro logiku a spravedlnost) těžce podcenil magistrát spoléhající na únavu občanů a jejich nechuť dotahovat věci do konce.

Konec  modro-oranžového spánku na TOP poduškách, začíná smaženíčko. Nyní totiž budou mnozí muset kmitat, potit se a ztrácet kalogie daleko víc než ve welness centru, které Unie odmítá proplatit. Je totiž nutno veřejnosti a především otevřeně odpovědět na spoustu otázek.

Co je to nějakých  70 tisíc (navíc rychle splatitelného) dluhu proti 1,3 miliardy, které si nabralo samo město?

Kolik činí těch 70 tisíc ve srovnání s nehospodárně proinvestovanými prostředky právě z kasičky „rozhořčeného“ pronajímatele?

A jak ty prachy dostane občan zpátky? Exekucí majetku klubu? Anebo tím, že si jeho provozovatel na sebe i na dluh vydělá tím, že bude dál provozovat?

Pak ale není důvod zavírat. Přinejmenším ne ten pravý důvodd!!!!

Není nakonec  rozhodnutí o ukončení činnosti klubu právě důsledkem toho, že v čele Kulturního střediska stojí člověk bez koncepce, vzešlý z neprůhledného výběrka – v podstatě trafikant, který tuhle „trafiku“ dostal za svoji partajní loajalitu?

Jak potom asi  vypadají ostatní výběrka na „dobré trafiky“? A proč nejsou dokumenty o těchto jednáních k dispozici takříkajíc transparentně?

Opravdu si ti koaličníci (to zní jako uličníci) myslí, že miliony nacpané do ústeckého kulturáku stejným způsobem jako se cpalo Krajské zdravotní  (tj. maličko velkolepě !!) už nikoho nezajímají?  Zajímají. Tuze zajímají! A s největší pravděpodobností asi začnou zajímat i mnoho dalších lidiček, kteří doposud vypadali jako bez zájmu. Já bych totiž synergii nepodceňoval.

Odtud už je jen skok k tomu, ptát se, je-li půl milionu na jazzový festival pro dvě  a půl stovky diváků skutečně vhodně vynaloženou investicí (třeba jen ve srovnání s tím, co za ty prachy dokáže tým z Circusu a kolika divákům poskytne totéž – tj. příjemný večer s „jejich“ oblíbenou muzikou)?

Pak možná také někomu už konečně secvakne, že koalí smečka se do křesel nedostala proto, aby se lépe směřovaly euro-miliony do tunelových projektů, ale aby pečovala i o to, co zdědila – tedy o „kdysi-kulturu“ města Ústí nad Labem. Už nepomůže jen tvrdit: „Když bude kultura, bude kriminalita!“  Nezabere dokonce ani argument: „Bude-li kultura, nebudou hypermarkety“, protože těch jsme (a úplně na nic) od vrchnosti dostali přehršle. A rovněž tak jednou provždy vysvitne jak věru napitomělý je argument: „Když nejsou prachy, tak se do kina nechodí!“

Protože konečně – i od pivních stolků – zazní ta nejdůležitější otázka: „Kua, a proč na tu zatracenou kulturu nemáte prachy? Neprojebali jste je náhodou v nějakejch ptákovinách.“ A od otázky někdy nebývá daleko i k touze dostat odpověď. Chce to maličkost - zeptat se!!! (A nejen v Ústí!!)

-acb-